Student World

Africká ryba Gnathonemus petersii (rypoun Petersův) se po potravě shání v noci, přes den je ukrytá. Ve tmě však dokázala zrak nahradit „elektrickým“ smyslem. Orgán umístěný na její bradě má poměrně rozsáhlé funkce, rypoun takto dokáže rozpoznat materiál, ze kterého je předmět, a také odlišit živá těla od mrtvých.

Ryba tímto způsobem především vyhledává potravu, hlavně larvy hmyzu skupiny nematocera (dlouhorozí), na kterých si pochutnává nejraději. Zoologové z bonnské univerzity zjistili, že rypoun takto dokáže odhalit larvu s udivující přesností. Přeměněné svalové buňky vysílají signály o napětí několika voltů s frekvencí 80krát za minutu. Ryba má současně senzory, které měří změny elektrického pole vyvolané blízkými předměty.

Hlavní novinkou nejsou ani tak tyto informace jako spíše překvapivá skutečnost, že ryba takto dokáže o svém okolí získat velmi komplexní obraz. Vědci například umístili hmyzí larvu do malé pyramidy na dně pokusné nádrže, rypouni ji však bez problémů objevili. Zrakem se přitom orientovat nemohli, vlastní záznam experimentu probíhal v infračervené oblasti spektra. Ryba dokázala identifikovat nejen pevné předměty, ale i struktury vyrobené z drátků. Odliší mrtvé organismy od živých a dokáže odhadnout také jejich vzdálenosti. V experimentech se navíc ukázalo, že ryby by mohly disponovat také schopností vytvářet si abstraktní koncepty – pokud se jednou naučili preferovat určitý tvar, dokázaly ho rozpoznat bez ohledu na absolutní velikosti předmětů.
Ostatně – rypouni mají dost velký mozek, relativně vzhledem k hmotnosti těla dokonce větší než člověk. Pravděpodobně by je bylo možné cvičit i k provádění značně komplexních úkolů.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámky:
– I ryby se značně liší svými kognitivními schopnostmi. Zdá se, jako kdyby tendence k růstu mozku existovala u všech skupin obratlovců, velký mozek vznikl mnohokrát nezávisle na sobě, často růstem úplně jiných částí. (viz starší článek Mýtus velkých mozků)
– Možné ovšem je, že nárůst rypouního mozku nesouvisí nutně s kognitivními funkcemi, ale právě s centry pro zpracování elektrických signálů. (viz starší článek na Science Worldu)
– Mimochodem, elektrické signály vysílané Gnathonemus petersii umožnily i využití této ryby v rámci bioartu (Ciant.cz). "…instalace umělce a biologa Louise Beca (FR) je založena na snímání signálů, které vysílají elektrické ryby druhu Gnathonemus Petersii, jejich analýze, převodu na zvuk a následného přenesení přes internet do výstavního prostoru."

autor Pavel Houser