Neolitická revoluce byla jedním z dosti zásadních přelomů lidských dějin. Na řadu technologií spojovaných s neolitickými kulturami ovšem můžeme narazit i ve společnostech, které zemědělství v pravém smyslu slova neznají.
Pokud neolit dáváme do souvislosti s osadami stojícími na jednom místě, tyto se vyskytovaly už v mezolitu. Již v mezolitu se také odehrály první velké zásahy člověka do přírody. Poněkud překvapivě může působit informace, že Evropě se právě v tomto období začalo s vypalováním lesů. Lidé tímto způsobem chtěli na uvolněná místa přilákat vysokou zvěř a také změnit skladbu rostlin ve prospěch těch, které mohli konzumovat.
Řada jevů spojovaných se zemědělstvím není ani tak důsledkem obdělávání půdy, ale spíše větší koncentrace obyvatelstva a možnosti tvořit zásoby. Za příznivých podmínek mohly tímto způsobem fungovat i některé společnosti lovců a sběračů.
Asi nejzajímavějším případem kultury, která dosáhla vysoké úrovně i bez zemědělství, jsou Indiáni severozápadu dnešních USA. Místní obyvatelé žili v opevněných stálých vesnicích. Obživu jim poskytovalo především moře – a to v takové míře, že mohlo dojít ke vzniku složitě strukturované společnosti nacházející se na prahu prvních států. Existovali mocní náčelníci a na druhé straně otroctví, vesnice dokázaly tvořit velké ekonomické přebytky, s nimiž se obchodovalo, o něž se válčilo a které byly dokonce i ničeny v rámci obřadů zvaných potlach.
Zajímavým jevem byl na severozápadu USA byl zvyk, podle kterého by člověk za určitý dar měl recipročně vrátit dar dvojnásobný – a tak dále. Tímto způsobem byli jednotlivci tlačeni k rozmnožování individuálního bohatství a prosperita celé oblasti dále rostla. Současně také rostla agresivita jedněch skupin vůči skupinám dalším. Z ekonomického hlediska lze říci, že společnost severozápadu USA byla podobně jako ta dnešní do značné míry založena na úvěru.
Další fakta:
Jared Diamond popisuje, že k zemědělství se zčásti blížili i australští domorodci. Spíše než pole byly v jejich případě ale budovány rybníky, hráze a různá slepá koryta, tedy zásahy do přírody se týkaly rybářství.
Na některých místech ale australští domorodci také skutečně seli obilí/traviny a jamy. Protože k tomu docházelo pouze na místě přirozeného výskytu a rostliny nevykazovaly mutace oproti planým odrůdám, nejedná se ještě o zemědělství v pravém slova smyslu.
Taktéž někteří Indiáni západního pobřeží severní Ameriky pěstovali divoce rostoucí plodiny v místních slaných močálech. Šlo zejména o jetel a mochnu stříbrnou. Takto získaná potrava sloužila hlavně v dobách hladomoru, když selhaly jiné metody obživy. S některými rostlinami pokládanými za pochoutky se také obchodovalo. Ačkoliv se o zahrady Indiáni pravidelně nestarali, přesto občas vytrhávali plevel, eventuálně vztyčovali mezi poli kamenné zídky (tímto způsobem bránili odplavování úrodné půdy dešti).
(Zdroj: Robert Wright: Víc než nic, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002)
Kumejajové z jižní Kalifornie zase přetvořili charakter krajiny díky tomu, že na vhodných místech vysazovali háje dubů a borovic, jinde juku a planou vinnou révu. Sklízeli sice plody těchto rostlin, kromě toho však stromy využívali i jako relativně chladné a stinné útočiště v jinak rozpálené krajině.
Trochu podobné právě popsanému příkladu je pralesní tropické zemědělství. V tomto případě rolníci pouze vypálí kus pralesa, zasejí zde plodiny a až do sklizně se o ně nestarají. Když se pole vyčerpá, přesunou je jinam.
Zajímavá je také otázka, zda za neolitické můžeme prohlásit severské společnosti. Zde se klasické zemědělství nemohlo ujmout především z důvodů klimatických. Nicméně zdejší obyvatelé chovali soby či jiná domestikovaná zvířata, vyráběli keramiku a používali neolitickou industrii (hlazené a broušené nástroje apod.).
Pro Blízký východ se předpokládá, že domestikace plodin probíhala v několika fázích:
– sběr
– pletí
– vysazování semen vybraných rostlin, ale na místě původního výskytu (začíná šlechtění)
– setí mimo oblast přirozeného výskytu. V tuto chvíli se u rostlin objevují výraznější mutace a obvykle mluvíme o skutečném neolitu.
