Chemie

Linky: Urychlovače částic – stroj na déšť – kde byl ochočen pes – má pravá hemisféra vědomí?

Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Lingvistika , Neživá příroda , Psychologie | 16.12.2002

Přinášíme poslední odkazy pro tento rok. Jaká je budoucnost největších urychlovačů částic? Znamená více oxidu uhličitého v atmosféře lehčí život pro rostliny? Jak vyrábět déšť z mořské vody? Kde si lidé poprvé ochočili psy? Co se vlastně děje, pokud přerušíme kontakt mezi hemisférami lidského mozku? více


Jaká byla středověká alchymie?

Chemie , Člověk , Historie , Neživá příroda , Psychologie | 12.12.2002

Řadu spíše chybných představ o alchymii se pokouší přivést na pravou míru kniha Středověká alchymie (s podtitulkem od Zósima k Paracelsovi). Závěrem díla jsou především dvě tvrzení: za prvé, alchymie je jedno jméno pro cosi velice heterogenního, za druhé bychom (středověkou) alchymii měli posuzovat především v kontextu tehdejších představ o světě. více


Sledování enzymové čtečky DNA

Biologie , Chemie , Neživá příroda , Technologie | 09.12.2002

Projekt přečtení 90 % (nebo kolik to dnes přesně je) lidského genomu trval velice dlouho. Ačkoliv se stále zvyšuje výkonnost počítačů, samo o sobě to nestačí. Jestliže by dnes s vynaložením výpočetní kapacity prakticky celého vědeckého světa trvalo přečtení genomu jednoho člověka asi rok, zkrácení této doby na půl roku díky rychlejších procesorům představuje jen velmi omezený pokrok. Aby se člověk mohl dostat k vlastnímu genomu, na to je tedy třeba pokroků zásadnějších. více



Oznámení sdružení Biotrin: Informace o genetických modifikacích

Biologie , Chemie , Člověk , Ekonomika , Neživá příroda | 05.12.2002

Genetické modifikace rostlin i živočichů představují v současné době technologii s velkým ekonomickým dopadem. Seznámit se s významem pro zemědělství je možné v následujících publikacích na dále uvedených webových stránkách. více


Oznámení sdružení Biotrin: Informace o genetických modifikacích

Biologie , Chemie , Člověk , Ekonomika , Neživá příroda | 05.12.2002

Genetické modifikace rostlin i živočichů představují v současné době technologii s velkým ekonomickým dopadem. Seznámit se s významem pro zemědělství je možné v následujících publikacích na dále uvedených webových stránkách. více


Linky: Genetika stárnutí – Mutanti odolní proti DDT – Vlastnosti prvočísel – Kvantové a molekulární počítače – Sochy Moai – Kosm

Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 04.12.2002

Jak se vyvinula odolnost proti DDT u octomilek, které se s touto látkou nikdy nesetkaly? Co bude pro kosmický pohon znamenat technologie Vasimr? Podařilo se najít vzorec, který mapuje rozložení prvočísel? Podaří se na kvantových počítačích zrealizovat Groverův algoritmus? Máme zde další sbírku odkazů. více


Cena za molekulární elektroniku: Česká hlava zná vítěze

Chemie , Člověk , Ekonomika , Fyzika , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 28.11.2002

Soutěž Česká hlava, jejíž organizátoři chtěli přispět ke zvýšení reputace domácí vědecké a technické inteligence, zná vítěze. Odborná porota vybírala výherce z řady nominací v několika dopředu stanovených kategoriích. Z hlediska tematické náplně Science Worldu je zajímavé, že cenu za nejvýznamnější studentský počin Prix Academia získal doktorand Přírodovědecké fakulty UK Praha Mgr. Filip Teplý za práci "Komponenty pro molekulární elektroniku odvozené od helicenů" (organické molekuly). více


Nejen radiokarbon: O racemátech a paleomagnetismu v datování pravěku

Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 25.11.2002

Nejznámějším způsobem, jak určovat stáří archeologických nálezů, je samozřejmě radiokarbonová metoda. Na Science Worldu jsme již několikrát popisovali i metody další, především dendrochronologii (datování z letokruhů stromů), termoluminiscenci (způsob datování stáří keramiky "od posledního vypálení") a metodu kalium-argonovou. Jenomže to ještě zdaleka není všechno. více


Symbiogenetická evoluce podle Lynn Margulisové

Biologie , Chemie , Neživá příroda | 15.11.2002

Lynn Margulisová je známá především (dnes již všeobecně uznávanou) teorií, podle které jsou mnohé organely eukaryotní buňky ve skutečnosti zachycenými mikroorganismy. Příkladem takovýchto chycených vetřelců jsou chloroplasty a mitocho ... více