Student World

***tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR

Kromě pokračující části v severním předpolí barokního opevnění u křižovatky „Prašný most“ se od června loňského roku ve větší intenzitě rozběhly průzkumné práce také v nejzápadnějším úseku trasy – na stavbě č. 0065 „Strahovský tunel, stavba 2.B“. Výzkum provádí Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. s technickou pomocí firmy Prospecto v.o.s. Investorem je Magistrát hl. m. Prahy zhotovitelem je Sdružení II.B SSŽ-Energie a Eurovia. Zkoumaná plocha se nachází na úbočí severního svahu údolí potoka Brusnice, v trase Patočkovy ulice od mimoúrovňové křižovatky před vjezdem do Strahovského tunelu až ke stavební jámě Myslbek, odkud probíhá ražba dalšího úseku tunelu. Výzkum ještě není zdaleka u konce, přinesl však mnoho zajímavých zjištění. V posledních měsících doslova s každým hrábnutím bagru nálezů přibývá, což v jisté míře komplikuje průběh stavby. Zatím se daří ve spolupráci s provádějícími firmami nálezové situace standardním způsobem „prozkoumat“ – tedy alespoň zdokumentovat a ovzorkovat před jejich definitivním odstraněním, a to i přes nepříznivé počasí zimního období.

Starší archeologické nálezy z bezprostřední blízkosti stavbou zasažené plochy datujeme již do pravěkého období.

Možnosti pro osídlení území v těsné blízkosti potoka, na poměrně příkrém svahu exponovaném k jihu byly v minulosti určovány zejména morfologií povrchu terénu. Proto je součástí archeologického výzkumu také sledování geologické stavby podloží a analýza kvartérních sedimentů, jejíž výsledky poslouží pro rekonstrukci přírodního prostředí a geomorfologického vývoje údolí. K zásadním změnám podoby krajiny došlo především v průběhu posledních dvou století, kdy bylo údolí poznamenáno těžbou cihlářské suroviny a stavbou činžovních domů a nových komunikací – Patočkovy a Myslbekovy ul. Dno údolí bylo zavezeno navážkami dosahujících mocnosti až 7 m, část severního svahu byla naopak odtěžena. Pro archeology to znamenalo, že „nejzajímavější“ nálezy mohli očekávat buď ve značných hloubkách, nebo že část historických terénů byla nenávratně ztracena.

V prostoru východně křižovatky Patočkovy ul. s ul. Myslbekovou byly odkryty pozůstatky historické zástavby. Nejdříve zde stávala cihelna, která zpracovávala místní surovinu – sprašové sedimenty. Fungovala téměř po celé 19. století, kdy dodávala stavební materiál pro prudce se rozvíjející průmysl a budovanou městskou zástavbu. Na přelomu 19. a 20. stol. cihelna zanikla a v jejích objektech se rozběhl provoz octárny. Zatím archeologové zdokumentovali složitý systém zděných konstrukcí ve dvou úrovních podlaží s výrobními objekty a jejich zázemím. Konstrukce tvořily obvodové zdi vymezující jednotlivé budovy a místnosti, jeden zasypaný sklípek, stáje se stáními a žlaby, komíny, síť kanálků, zahloubené obezděné jámy, dochované úrovně různých typů podlah, včetně dřevěných, cihlová studna kruhového půdorysu, která zasahovala hluboko do skalního podloží, a mnohé další prvky. Určení funkce jednotlivých objektů, rozlišení vývojových fází staveb a spojení nálezových situací s historickými provozy bude předmětem dalšího zpracování.

V západní polovině stavební jámy byly pod souvrstvím novodobých navážek zjištěny starší historické terény. Zatím se zdá, že se dochovaly na levém břehu Brusnice v místech mělké deprese, kde se sklon severního svahu údolí zmírňuje. Svrchní část tvoří půdní vrstva doprovázená novověkými nálezy, starší terén je tvořený holocenní půdou vyvinutou na podložních sprašových sedimentech. Na jejím povrchu se pravidelně vyskytovaly značně obroušené zlomky pravěké keramiky, zatím blíže nedatované. Výskyt nálezů lze spojit s osídlením z mladšího pravěku (od mladší doby kamenné až do doby železné, tedy asi od konce 3. do 1. tisíciletí před naším letopočtem) doloženým na blízkém střešovickém návrší. Zcela ojediněle byly v podloží staré půdy odkryty i zahloubené „objekty“, jejichž původ a funkce nejsou zatím spolehlivě objasněny. Nejvýraznější je objekt s asymetrickými stěnami, pravděpodobně lineární rýha směřující od severu k jihu. Další dvě větší „jámy“ s pravěkými keramickými nálezy se nyní právě dokumentují. Podle posledních odkryvů se zahloubené objekty ve větším počtu nalézají v ploše, která na průzkum teprve čeká.

Zatím nejvýznamnějším nálezem je bezesporu skupina hrobů, která byla objevena na východní straně křižovatky Patočkovy ul. s ul. Na Hubálce. Podle prvních indicií zjevných v nevelkém výkopu, který bylo možno zčásti prozkoumat, jsou hroby uloženy těsně vedle sebe, nejméně ve dvou řadách v délce ca 20 m. Doposud bylo zjištěno 24 hrobových jam nebo skeletů, je však pravděpodobné, že po další skrývce jich přibudou ještě desítky. Kostry jsou uloženy hlavou k severu a nohama k jihu, k potoku Brusnici. Jedinci byli pohřbeni z povrchu novověkého terénu. Zatím stav prozkoumání situace neumožňuje přesnější určení stáří a okolností pohřbů. Jistou souvislost pochovaných můžeme spatřovat s působením vojsk při obléhání Prahy během třicetileté války (1618-1648) nebo během války o habsburské dědictví v 18. století (zde 1740-1748).

Hroby byly narušeny a částečně odstraněny již ve 20. stol. (50. léta?), kdy byla budována stoka probíhající v ose Patočkovy ulice. Bohužel, zemních prací se tehdy pravděpodobně neúčastnili archeologové, neboť o případném nálezu hrobů nemáme žádné záznamy. Z tohoto důvodu je dnešní objev neočekávaný a překvapivý. V současné době jsou „zachraňovány“ pouze ty části skeletů, které jsou bezprostředně ohroženy stavebními pracemi. Celá plocha s hroby, stejně jako pravěké terény v jejich podloží budou prozkoumány v nadcházejících měsících. Pro stavbu to bude znamenat zdržení. Věříme však, že se podaří postup prací zkoordinovat tak, aby negativní vliv archeologického výzkumu na průběh stavby byl co nejmenší.

autor