Méně známý český příspěvek po bitvě u Grunwaldu

Člověk |

Je známo, že v bitvě u Grunwaldu r. 1410 se objevili čeští a moravští žoldnéři, na straně vítězné polsko-litevské unie zde bojoval mj. i Jan Žižka, a to sice pod korouhví Jana Sokola z Lamberka.




(I když Václav IV. i Zikmund stranili Řádu, byť zachovávali neutralitu.)

U Grunwaldu ale nevstoupili vojáci původem z Čech do konfliktu mezi Poláky a Řádem zdaleka tak významně, jako později.

 

Vítězná armáda o Grunwaldu byla značně heterogenní (mj. i Tataři, kteří si prý během tažení spletli hranice a začali drancovat už na polské straně), měla nad německými rytíři ovšem značnou početní převahu. Drtivé vojenské vítězství bylo následně promarněno, hlavní řádové město Malbork bylo obléháno bez úspěchu a v (prvním) toruňském míru získalo Polsko pouze Žmuď.

Méně známá je však další česká role v celém střetu. Čeští žoldnéři bojovali na straně Řádu i u Grunwaldu, ještě více se zde však uplatnili v dalším průběhu.

První toruňský mír znamenal pro Řád německých rytířů v konečném důsledku dva problémy:

– nutnost finanční náhrady Polsku

– lidské ztráty bylo obtížné nahradit a na najmutí žoldnéřů se v důsledku reparací toho nedostávalo peněz; pokus zvýšit daně vyvolal odpor měst.

 

Na počátku 20. let vzplál konflikt znovu. Protože v té době již hlavním cílem křižáckých tažení byly Čechy, Řádu se mohlo těžko dostat významnější vnější podpory.

Poláci navíc zvolili novou rafinovanou strategii, a to sice zajaté žoldnéře Řádu prostě propouštět. Ti se pak domáhali na bývalých zaměstnavatelích dluhu, ten šlo těžko platit, následovaly další konflikty. Po bitvě u Lipan bylo mnoho bývalých profesionálních bojovníků z Čech, pro něž náhle doma nebyla práce, najato Řádem a tvořili možná i hlavní vojenskou sílu armády německých rytířů (tedy „křižáků“). Roku 1454 tak ještě němečtí rytíři dokázali na hlavu porazit polského krále Kazimíra u Chojnice.

Ještě téhož roku ale začali čeští žoldnéři dlužné peníze vymáhat na vesničanech na řádovém území. Velmistr řádu jim byl v roce 1456 nucen zastavit samotné hlavní město Malbork, vojáci však dále požadovali hotové peníze. V roce 1457 pak prostě za úplatu otevřeli bránu a hrad padl bez boje do polských rukou a území řádu se stalo polským lénem…

 

Zdroj: Stephen Turnbull: Grunwald/Tannenberg 1410, Grada 2008

 











Komentáře

31.07.2014, 15:21

.... tnx for info!!...

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.