***oznámení Fakultní Thomayerova nemocnice
Pražská Fakultní Thomayerova nemocnice zahájila na začátku roku 2007 zkušební provoz moderní laboratoře molekulární medicíny. „Vývoj lékařské diagnostiky, o kterou se opírá léčení, směřuje celosvětově k molekulárním metodám. Opozdíme-li se v tomto vývoji, opozdíme se za trendem světové medicíny. Bude to znamenat značné ztráty na zdraví, životech a ekonomické ztráty. Například včasná diagnostika některých genetických vad v rodinách může znamenat úsporu až desítky milionů korun na jednoho postiženého jedince. To samé platí pro včasnou diagnostiku některých onkologických nebo hematologických onemocnění,“ říká Petr Malý, ředitel FTNsP.
Od roku 2001 funguje při oddělení patologie ve FTNsP Národní referenční laboratoř pro diagnostiku prionových onemocnění, mezi které patří i např. lidská podoba „nemoci šílených krav.“ Tato laboratoř byla zařazena do sítě evropských laboratoří řízených Světovou zdravotnickou organizací, které sledují jejich výskyt. Součástí vyšetřovacího protokolu je užití molekulárních metod. Jen ty umožní zjistit přesný typ onemocnění a řešit otázku, zda se jedná o jejich dědičnou podobu. Všichni lidé, kteří zemřou s podezřením na toto onemocnění, jsou ze zákona vyšetřeni v této laboratoři. Existuje velký počet neurodegenerativních nemocí, které se prionovým chorobám podobají. Mnohé z nich se také dědí. Jejich diagnostika a vzájemné rozlišování rovněž vyžaduje molekulární metody. Podle Petra Malého z laboratoře proto začalo vznikat zatím neformalizované Centrum pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění pro celou republiku.
„V principu stejné metody lze v modifikované podobě užít i pro diagnostiku zhoubných nádorů, nosičství vrozených vad, některých infekčních, imunologických i krevních onemocnění. Proto z původně úžeji vymezené laboratoře vyrostla nákladem přibližně 20 milionů korun nejmodernější laboratoř molekulární medicíny pro patologii, biochemii, hematologii, imunologie a genetiku. Postupné zavedení jejích metod do každodenní diagnostiky se očekává po roce zkušebního provozu,“ říká ředitel Malý.
Jakékoli zpřesnění diagnostiky znamená zpřesnění léčby a zpřesnění prevence. Přes nutné vstupní a udržovací investice znamenají tato zpřesnění v dlouhodobé perspektivě podstatné ekonomické úspory v řádech desítek milionů s přímým výsledkem zvýšení kvality života pacientů. „Cesta k aplikaci molekulárních metod je srovnatelná například se zavedením antibiotik v léčbě,“ zdůrazňuje Malý.
Ekonomické vyhodnocení projektu lze rozdělit podle Malého na dvě úrovně. Jednak přímé úspory režijních nákladů dosažené konsolidací laboratoří a následnou koncentrací všech zdrojů s odstraněním duplicitních nákladových položek. Primárním ekonomickým výnosem je však výrazná úspora nákladů na léčbu a prevenci, která bude dosažena zpřesněním diagnostiky. Z toho je zřejmé, že investiční náklady na zřízení konsolidovaných laboratoří molekulárně biologických metod se mohou s největší pravděpodobností efektivně vrátit ve velmi krátké době. „Již dnes dosahují tato pracoviště za použití standardních metod zisku téměř 42 milionů ročně což je de facto výše celé investice do tohoto projektu,“ uzavírá Petr Malý.
