Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Objeveny nejstarší sluneční hodiny

Vědci svůj objev udělali při čištění vchodu do jedné z hrobek. Hodiny mají podobu kusu plochého vápence, na kterém je nakreslen půlkruh rozdělený na 12 výsečí po asi 15 stupních. V kameni je díra, do níž byl zřejmě zabodnut kolík vrhající stín – nebo snad vodorovná tyč, na kterou byly hodiny zavěšeny? Na hodinách jsou navíc vidět malé tečky, které sloužily k jemnějšímu odměřování – zhruba půlí příslušných 12 intervalů.
Hodiny nebyly objeveny přímo v hrobce, ale ve zbytcích chýše, kterou zřejmě obývali dělníci pracující na stavbě hrobů. Mohly mít zcela praktický význam a sloužit pro odměřování pracovní doby. Možné je ale i to, že mělo jít o „průvodce do podsvětí“, tedy předmět, který měl být dán mrtvému do hrobky.

Putování slunečního boha oblohou a podsvětím (v noci) hrálo v egyptském kultu klíčovou roli. V hrobkách bývají nalézány texty, které tuto cestu popisují až „chronologicky“, hodinu po hodině; sluneční hodiny by pro mrtvého představovaly z tohoto hlediska rovněž logickou pomůcku (byť samozřejmě jen zcela symbolicky, v zavřené hrobce by nic nenaměřily).

V čele výzkumného týmu byla Susanne Bickel.
Zdroj: Phys.org

 

slunecni-hodiny

sluneční hodiny

Poznámka: Zajímavé je ono dělení jakoby na 12 hodin. Naše počítání času – dělení dne a na hodiny a hodiny na minuty – je ovšem odvozeno ne z Egypta, ale z Mezopotámie, s tamější částečně dvanáctkovou soustavou.

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru