Prototyp a otázka po „idejích“

Člověk |

Prototyp je pro kognitivní vědy jakousi obdobou "kategorie" či "šablony", tedy množinou nebo obecnou definicí. Nejedná se však o spojení "natvrdo". Prototyp ptáka má křídla a peří, to však ještě neznamená, že všichni ptáci musejí mít křídla a peří. Prototyp prostě integruje nejcharakterističtější znaky náležející určité skupině.




Prototyp je pro kognitivní vědy jakousi obdobou "kategorie" či "šablony", tedy množinou nebo obecnou definicí. Nejedná se však o spojení "natvrdo". Prototyp ptáka má křídla a peří, to však ještě neznamená, že všichni ptáci musejí mít křídla a peří. Prototyp prostě integruje nejcharakterističtější znaky náležející určité skupině.

(Zdroj: Robert J. Sternberg: Kognitivní psychologie, Portál, Praha, 2002)

Zde uvedená definice prototypu je samozřejmě lehce příbuzná platónským ideám. Platóna by jistě potěšilo zjištění, že prototyp jsme schopni sestavit, i když jsme se s ním vcelku nikdy nesetkali. V reálném světě prototyp dokonce často ani neexistuje. Nemůžeme se v přírodě nikde setkat s typickým "obecným" ptákem, dokážeme však prototyp ptáka vytvořit jako abstrakci. Výsledkem bude přitom jen minimálně subjektivně zkreslen, tj. zhruba všichni lidé (minimálně v rámci jedné kultury) chápou prototypy obdobně.
Co je přitom nejzajímavější, lidé bývají přesvědčeni, že se s prototypem setkali i v reálu. Kognitivní psychologové takto třeba promítnou lidem několik obrázků, odvozených od jediného obecného vzoru. Účastníci průzkumu pak odpovídají, že samozřejmě viděli i onen vzor. To platí jak pro geometrické obrazce, tak i pro živočichy.
Idea byla v platónském chápání vrozená, jednalo se o znalost duše předcházející vstupu duše do tělesného světa. Duše tehdy přímo ideje zakoušela a nyní se na to musí upomenout (anamnésis).
Je otázkou, zda můžeme za/v jakém smyslu vrozený pokládat i prototyp – může se jednat prostě o zobecnění, vrozená by pak byla spíše schopnost než konkrétní forma. Nicméně "genetický" podíl zde bude nejspíš značný, viz třeba různé vrozené jazykové moduly v podání Noama Chomského apod.
Podobné vrozené prototypy známe i u zvířat, divoké husy instinktivně reagují na cokoliv, co má barvu shodnou jako liška. Kafky útočí na vše, co se zdá nést kavčí mládě (něco černého). Jak se zdá, člověka nedělá člověkem nepřítomnost podobných "spojení", ale spíše jejich jemnější odlišení a schopnost s prototypy alespoň v některých případech dále vědomě pracovat.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.