Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Rovnoměrně rozložená příjmení jsou vzácná

Josef Novotný z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty spolu s Jamesem Cheshirem z University College London analyzovali strukturu příjmení v Čechách a na Moravě z hlediska jejich statistického rozložení.
Zaměřili se na to, nakolik mají určitá příjmení tendenci soustřeďovat se blízko sebe (to znamená vyšší pravděpodobnost, že jejich nositelé jsou propojeni). Kupodivu se ukázalo, že většina příjmení vykazuje v zastoupení výrazné regionální rozdíly, a to i včetně nejčastěji používaných příjmení. Naopak rovnoměrně rozložená příjmení jsou celkem vzácná (Hruška, Hrubý, Liška, Toman, Kočí a Prokop).
Mnohem více závisí koncentrace příjmení na místě na Moravě a ve Slezsku, Čechy jsou více promíchané („nižší populační stabilita“). Podle autorů je hlavní příčinou promíchání zřejmě migrace spojená s poválečným osídlováním Sudet.
Na Moravě je také vyšší výskyt příjmení, která jsou slovesy v minulém čase; příslušný jazykový mechanismus vzniku těchto příjmení byl tedy místně specifický.
Specifické shluky tvoří příjmení ukrajinská nebo vietnamská.
Bylo by velmi zajímavé porovnat tyto výsledky s populačně-genetickými daty.
Zdroj: Přírodovědecká fakulta UK Praha (zde i odkazy na další statistiky)

Poznámky:
– Překvapivé je, že ani příjmení jako Svoboda nebo Novák nejsou rozložena víceméně náhodně.
– U porovnání s genetickými daty bychom zjistili, jak se liší obecná populace, mužské a ženské linie (co by bylo stabilnější? muži se více stěhovali do měst, žena se ale obvykle stěhovala za mužem…).
– Vyšší populační stabilita na Moravě možná souvisí i s vyšší religiozitou a menší industrializací (sňatky více mezi sousedy apod.)?
– Jak by vypadalo rozložení křestních jmen?

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru