Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Šok: Překvapivě starý lidský chromozom Y

Nejprve stručné shrnutí současného pohledu na věc. Kdy žila „mitochondriální Eva“, tedy poslední předek všech současných lidí v čistě ženské linii? Z DNA se to odhaduje na 150-200 tisíc let. To samozřejmě neznamená, že jde o skutečně nejstaršího předka, ten je starší (respektive: minimálně stejně starý), jen se mtDNA nepředala. Teď si vezměte totéž pro chromozom Y, jaká zde vyjde hodnota? Odpověď: Měla by být menší – protože obzvlášť reprodukčně úspěšný muž může zanechat více potomků než žena. Výsledkem zpětné rekonstrukce „stromečku“ je opět značné rozpětí, cca 60-140 tisíc let.
Nedávno zesnulý Albert Perry byl Afroameričan žijící v Jižní Karolíně. Jedna z jeho příbuzných poskytla jeho DNA ke genealogické analýze firmě Family Tree DNA. A když se nyní vzal jeho chromozom Y, zjistilo se, že nepatří do žádné skupiny, stojí úplně „mimo“. O nezvyklém případu se dozvěděl Michael Hammer, genetik z University of Arizona v Tucsonu, který provedl další analýzu. Vzdálenost ke společnému předkovi se všemi ostatními lidmi v linii chromozomu Y mu vyšla na 340 tisíc let.
Když se ve zkoumání genomu pokračovalo a hledalo se v databázích africké DNA, objevila se příbuznost mezi Perrym a 11 obyvateli jedné vesnice v Kamerunu. Snad právě odtud pocházeli Perryho předkové.
Faktem je, že celý koncept Adama/Evy je komplikován tím, jak lidé Homo sapiens koexistovaly s dalšími druhy (minimálně neandrtálci a denisovany, ale nejspíš ještě něco v Africe). Pořádně nevíme, co jsou doklady křížení a co spíše dědictví od starších společných předků.
Nejstarší nálezy anatomicky moderních lidí jsou staré necelých 200 000 let. Perryho předkové se zřejmě tedy po této době křížili s nějakým jiným druhem. Možná náznak řešení zapeklité záhady: V roce 2011 byly u nigerijského Iwo Eleru objeveny fosílie vykazující překvapivou kombinaci archaických a moderních znaků. Výše zmíněná kamerunská vesnice je přitom nedaleko hranic s Nigérií.
Zdroj: New Scientist

Na toto téma viz pokus a shrnující pohled: Kdo se s kým pářil: aktuální pohledy na vznik Homo sapiens.

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru