Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Unikátní hrob z počátků mykénské éry

Tým z University of Cincinnati a dalších institucí prozkoumal v Pylu na jihozápadě Řecka (na Peloponésu) hrob bojovníka z počátků mykénské éry. Prý jde o unikátní nález, kdy srovnatelný se nepoštěstil již řadu desetiletí; mj. i proto, že hrob se dochoval neporušený.

Jsme v době bronzové, kolem roku 1500 př. n. l. Podle toho, jak si to alespoň představujeme, egejské oblasti politicko-ekonomicky dominuje Kréta. V pevninském Řecku městská civilizace teprve vzniká. I kdybychom věřili Homérovi, nově objevený hrob rozhodně nepatří žádnému vladaři, který by mohl být nějakým vzorem pro postavu Nestora z Pylu v trojské válce, ani třeba jeho otce Nelea. Pylos byl před 2 500 lety podstatně méně významný než před 2 200 lety, tedy před svým pádem, kdy z města mj. máme i asi největší archivy lineárního písma B.

Hrob patřil nejspíš nějakému válečníkovi, však je plný zbraní a zbroje. Také ovšem šperků/ozdob (sporná otázka, je to pro tehdejší mužské pohřby typické či naopak?) a nádob, z bronzu, stříbra i zlata – ovšem nikoliv klasické keramiky. Ta už byla zřejmě v té době příliš plebskou a levnou komoditou, než aby se dávala do hrobu významným lidem, často se vzhledem k snažila dražší kov imitovat. Naopak bronz v době bronzové nijak levný nebyl a kromě bezprostřední využitelnosti měl vždy i symbolickou prestižní roli. (Poznámka: ostatně pro srovnání – zdrojů železa bylo mnohem více, ale i tak ještě kolem roku 1000 u nás bylo zemědělské a jiné nářadí kombinované a převážně dřevěné, kov jen tam, kde to přinášelo pořádný přínos – viz např. kniha Legenda o Ostojovi.) Hodně předmětů v hrobu bylo vyrobeno z kostí středomořských tuleňů.

Mrtvému mohlo být tak mezi 30-35 lety. Po boku měl metrový bronzový meč, jehož rukověť byla vykládána zlatem a slonovinou. Slonovina se sem nejspíš dostala přes Krétu a její kontakt s Egyptem, předmětů ze slonoviny je v hrobě vůbec plno, často jde o zřejmě o zpodobnění bohyň v mínojském stylu. Dotyčný tedy podle archeologů nejspíš s Krétou souvisel nějak těsněji, jakoby pohřeb představoval doklad o pronikání vyspělejší mínojské kultury do pevninského Řecka. Těžko říct, jak se sem dostaly příslušné předměty. Obchodem? Šlo o nějakého nájezdníka na Krétu, nebo třeba naopak člověka z Kréty, který zde fungoval cca jako místodržící? V téže době do pevninského Řecka proniká z Kréty zvyk zdobit stěny paláců známými freskami.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámky: Mínojská kultura, jak se obvykle popisuje, ale nejde moc dohromady s pohřby bojovníků se zbraněmi. Ale kdoví, jaký názor na krétskou kulturu dnes mezi odborníky převládá. V novější době byly i na mínojské Krétě objeveny doklady o fortifikacích, na „thlalasokracii“ se asi nedalo zase tak spoléhat. Laik také může těžko posoudit, jak se to má s aktuálním názorem na pravost mnohých známých mínojských artefaktů: kněžka s hady – možná podvrh, disk z Faistu, možná podvrh, objevitel Knósu Evans možná jako podvodník či nešťastník, kterého podváděli jiní. Kréta je někdy vykreslována jako námořní mocnost, jindy málem jako předobraz „kultury květinových dětí“.

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru