10 + 1 mýtus o Albertovi Einsteinovi

Fyzika |

Teorie relativity není relativismem, Einstein nebyl špatný matematik, nepropadl u zkoušek, teorii relativity nevymyslela jeho první manželka Mileva, jeho teorie není nijak nepochopitelná... Snaha uvést na pravou míru zavádějící informace o Albertu Einsteinovi.




Teorie relativity není relativismem, Einstein nebyl špatný matematik, nepropadl u zkoušek, teorii relativity nevymyslela jeho první manželka Mileva, jeho teorie není nijak nepochopitelná… Snaha uvést na pravou míru zavádějící informace o Albertu Einsteinovi.

1. Einstein propadl u zkoušek

Einstein rozhodně nebyl vzorným studentem. Dráždil učitele nedostatkem poslušnosti, zejména svého středoškolského profesora řečtiny Josepha Degenharta, jenž nakonec vstoupil do historie svým výrokem: „Einsteine, z vás nikdy nic nebude!“
Gymnázium v Mnichově Albert Einstein sice nedokončil, ale ne proto, že by ho vyhodili, ale protože mu nevyhovoval polovojenský dril, který tam vládl. Z tohoto důvodu školu ze zdravotních důvodů předčasně opustil a odjel za rodiči do Itálie, kde tehdy žili. Polytechniku v Curychu posléze dokončil jako čtvrtý z pěti absolventů, prošel tedy úspěšně všemi závěrečnými zkouškami.

2. Einstein byl špatný matematik

Někdy se tvrdí, že tvůrce teorie relativity měl údajně neuvěřitelnou fyzikální představivost, ale v matematice velmi pokulhával. Einstein byl samozřejmě vynikající matematik, který ovládal vysokou matematiku. Pravda ale je, že na matematickém vyjádření jeho teorie relativity se významnou měrou podílel Hermann Minkowski, Einsteinův profesor matematiky na polytechnice v Curychu. Ten se později vyjádřil: „Ach, ten Einstein, ten se pořád ulejval z přednášek, do toho bych to byl vůbec neřekl.“
Geniální fyzik opravdu nepatřil k pilným návštěvníkům přednášek, věnoval se spíše samostudiu, které lépe odpovídalo jeho hloubavé povaze. I když Einstein nikdy nebyl brilantním matematikem, jako například jeho kolegové Max von Laue nebo Werner Heisenberg, říci, že byl v matematice špatný, je trestuhodná troufalost.

3. Einstein nikdy nechyboval

Naivní představa, přirozeně. Ačkoli je supernovou teoretické fyziky 20. století, nebyl Albert Einstein bohem, ale samozřejmě omylným člověkem. Příkladem budiž jeho raná teorie o světle v gravitačním poli, obsahující chybu, která značně zkreslila výsledky. V literatuře se rovněž často připomíná jeho mylné odmítnutí důsledků kvantové teorie, přesněji řečeno její „kodaňské interpretace“ a zvláště principu neurčitosti, který formuloval v roce 1927 německý fyzik Werner Heisenberg.
Paradoxem je, že právě Einstein byl jedním z prvních, kdo teorii o Planckovu kvantech z roku 1900 dovedl rozvést a využít ve svém vysvětlení fotoelektrického jevu.

4. Einstein řekl: všechno je relativní

Opak je pravdou. Sám Einstein se ve skutečnosti názvu teorie relativity bránil a prosazoval spíše název „teorie invariantů“.
Na mylný mýtus, že Einstein vytvořil filosofii „relativního světa“, upozorňuje renomovaný britský historik Paul Johnson. Ten ve svých Dějinách 20. století píše, že současný svět začal 29. května 1919, kdy zatmění Slunce potvrdilo novou teorii vesmíru a kdy se Newtonova kosmologie absolutního času pod tíhou exaktních důkazů definitivně zhroutila. Einsteinova teorie a Eddingtonova výprava za jejím potvrzením, jak píše Johnson, vzbudila po celém světě nebývalý zájem a její vliv byl po potvrzení okamžitý, ve svém rostoucím účinku nezměřitelný. Kámen úrazu ale byl v tom, že pro většinu lidí byla newtonovská fyzika se svými přímkami a pravými úhly docela srozumitelná, zatímco relativita času a délek se stal zdrojem nepochopení.
Někteří lidé pod vlivem senzačních novinových zpráv chápali teorii relativity mylně a naivně v tom smyslu, že s pádem iluze absolutního času přišel konec všech lidských hodnot. Že relativita platí nejen o času a prostoru, ale i o dobru a zlu a vědění. Relativita se začala zaměňovat za relativismus.
Sám Einstein tím byl zděšen a pobouřen, což vyjádřil v dopise svému kolegovi Maxi Bornovi: „Jsem jako ten člověk v pohádce, který svým dotykem mění všechno v zlato: jenže v mém případě zas noviny mění všechno v blábol.“

5. Einstein teorii relativity „opsal“ od své ženy Milevy

Nepravda, která pochází od srbské nacionalistické propagandy ze 60. let minulého století. Einsteinova první manželka Mileva Marićová pocházela z okolí Bělehradu a byla jeho spolužačkou na polytechnice, kde se seznámili.
Pravda je, že Mileva byla sice dobrou studentkou a mohla sledovat jeho práci i rozumět matematickému vyjádření, ale Einsteinovy úrovně nikdy nedosáhla. Ostatně sama se o svém podílu na vzniku teorie nezmínila ani slůvkem, a to ani po rozvodu v roce 1919.
Přesto teorie relativity samozřejmě nevznikly ve vzduchoprázdnu. Takřka k prahu speciální teorie relativity se dostali ještě před Einsteinem francouzský matematik Henri Poincaré a holandský fyzik Hendrik Antoon Lorentz, jenž v souladu s Maxwellovou a Hertzovou elektrodynamikou definoval zákony o součinnosti elektrického pole a elektronů, ale oba dosud příliš lpěli na mechanistickém pojetí fyziky. Einstein dokázal domyslet fyzikální smysl takzvaných Lorentzových transformací a díky svému důvtipu se zbavit iluze absolutního času a prostoru, jak jej definoval Isaac Newton.
Jak později prohlásil, inspirací mu vedle úvah o fyzikálních vlastnostech času a prostoru byla kniha rakouského filozofa Ernsta Macha Mechanika, v níž tento pražský profesor postuloval, že pojem absolutního času je pojmem zbytečným. I když je to snad poněkud nadnesené, sám Einstein hodnotil Macha jako předchůdce teorie relativity.

6. Einstein získal Nobelovu cenu za teorii relativity

Omyl. Na svou dobu byla teorie relativity příliš kontroverzní, a to i přes skutečnost, že ji potvrdilo pozorování. Nobelovu cenu za fyziku získal Albert Einstein v roce 1922 za „objev zákona fotoelektrického jevu“. I když k tomu Královská švédská akademie zároveň dodala poněkud neurčité zdůvodnění, které znělo „jako uznání za práce pro rozvoj teoretické fyziky“, teorie relativity, jeden z nejbrilantnějších objevů lidského ducha, ve skutečnosti nikdy „nobelovkou“ oceněna nebyla.

7. Einstein se účastnil konstrukce první atomové bomby

Albert Einstein se po útěku před hitlerovskou totalitou uchýlil do Princetonu. I když ve svém proslulém dopisu Rooseveltovi varoval před možností, že nacisté mohou vyrobit atomovou bombu, projektu „Manhattan“ v Los Alamos se na rozdíl od řady vědců z evropských zemí (např. Enrico Fermi, Edward Teller) osobně neúčastnil. Zůstal v Princetonu, kde se snažil dokončit svou unitární teorii pole, což se mu ovšem do konce života nepodařilo.
Později v jednom interview řekl: „Můj podíl na výrobě atomové bomby spočíval jen v jednom jediném úkonu: podepsal jsem dopis prezidentovi Rooseveltovi, v němž se zdůrazňovala nezbytnost uspořádat ve velkém měřítku pokusy pro výzkum možnosti výroby atomové bomby. Byl jsem si zajisté vědom strašlivého nebezpečí, jaké pro lidstvo znamená zdar tohoto podniku. Ale pravděpodobnost, že mohou Němci pracovat na tomtéž problému s vyhlídkou na úspěch, mě k tomuto kroku donutila. Nezbývalo nic jiného, přestože jsem vždycky byl přesvědčeným pacifistou.“

8. Einsteinova teorie relativity nemá žádné praktické využití

Další hrubý omyl. Hovoří se, že Einsteinova rovnice E=mc2 vedla ve svých důsledcích praktickému uskutečnění jaderného štěpení a rovněž zkonstruování atomové bomby (ke konci svého života občas říkával, že měl být raději jen obyčejným hodinářem). Pravda, k technologii jaderných reakcí by pravděpodobně došlo i bez jeho teorie. Jiný příklad: navigační satelity GPS, které vysílají signály umožňující lokalizaci a časovou synchronizaci dopravních systémů či finančních transakcí, se pohybují tak rychle, že z našeho pohledu čas na jejich palubě ubíhá pomaleji. Z toho důvodu je v přijímačích GPS naprogramována korekce odstraňující tyto odchylky, a to v přesné shodě s Einsteinovými rovnicemi z roku 1905.

9. Einsteinovu teorii relativity může pochopit jen génius

Pověst odvíjející se od slavnostního zasedání londýnské Královské astronomické společnosti, které proběhlo 6. listopadu 1919, po vyhodnocení již zmíněného Eddingtonova pozorování a na němž bylo slavnostně oznámeno potvrzení Einsteinovy speciální teorie relativity. Britský novinář Henry Crouch, dopisovatel listu The New York Times, který byl na toto zasedání vyslán, nebyl bohužel specialistou na fyziku či astronomii, ale na golf. Právě on tehdy napsal: „Kniha pro 12 moudrých mužů: víc ji na celém světě nedokáže pochopit.“
Crouch si to samozřejmě vymyslel: Einstein v té době nepředstavoval knihu, a co je důležitější, na rozdíl Crouche fyzikové a astronomové v sále velmi dobře pochopili, o co zde běží. Pravdou totiž je, že k pochopení speciální teorie relativity nepotřebujete nic víc než algebru a geometrii na úrovni absolventa střední školy. A trochu představivosti. Obecná teorie relativity vyžaduje sice vyšší vhled do fyzikální problematiky, ale většina vysokoškoláků i nematematických a netechnických škol je s to si ji dost dobře osvojit.

10. Einstein učinil koncem života objev, který nikomu neprozradil

Zda se jedná o mýtus nebo o skutečnost, to už dnes nikdo neprokáže. Na jaře roku 1960 Einsteinův synovec dr. Josef Spier prohlásil, že mu velký fyzik naznačil své tajemství. Učinil prý důležitý objev na pomezí matematiky a fyziky. Dopracoval se k němu údajně po roce 1945, ale nesvěřil jej ani papíru, ani žádnému člověku, protože se bál, že by ho někdo mohl jednou zneužít a způsobit lidem další utrpení.
O důvěryhodnosti této vzrušující zprávy svědčí ovšem i vzpomínka Leo Szilarda, významného fyzika a Einsteinova přítele, který inicioval na začátku války oba slavné Einsteinovy dopisy Rooseveltovi. Einstein mu jednou, nedlouho po výbuchu v Hirošimě a Nagasaki, tajuplně sdělil: „Tak vidíte, staří Číňané měli pravdu. Nejlépe činí, kdo se zdrží všeho jednání.“ Což ale není žádný důkaz. Einstein tím mohl myslet něco zcela jiného. Pravděpodobnější tedy je, že si doktor Spier svá slova vymyslel, aby ještě zvýšil věhlas geniálního tvůrce teorie relativity.

11. Einstein byl ve spojení s mimozemšťany

Bez komentáře.








Související články




Komentáře

24.05.2021, 17:12

[…] Zdroje: https://citaty.net/https://azcitaty.cz/https://www.scienceworld.cz/https://cs.wikipedia.org/https://cs.wikipedia.org/ […]

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.