Student World

V úterý dne 5. října navštívil Prahu jeden z největších publicistů zabývajících se pivem, pan Michael Jackson. Ve stejný den jsme si mohli připomenout i výročí narození matematika Bernarda Bolzana.

Pražská návštěva žurnalisty a spisovatele Michaela Jacksona byla organizována Janem Kočkou ze serveru SvětPiva.cz (http://www.svetpiva.cz).
Pan Jackson napsal za 30 let více než 20 knih o pivu a stejné množství knih o whisky. Publikací o pivu se za tuto dobu údajně prodalo asi 8 milionů výtisků, knih o whisce ještě více.
Na tiskové konferenci Jackson mj. uvedl následující postřehy:
– Pivo plzeňského typu se asi před 150 let stalo převládajícím standardem. Zajímavé je, že např. v oblasti vína k podobnému vývoji nikdy nedošlo. Dnes se téměř všude pije "pilsen beer", i když se často už ani neví, že pochází z Čech. Tento typ piva je vnímán jako "neutrální chuť", vůči které se ostatní typy vymezují. Samozřejmě, že image plzeňského či obecněji českého piva se ve světě často zneužívá a pod tímto označením se čepují nápoje chuťově neodpovídající.
– V další části svého vystoupení Jackson hovořil o vývoji, který v 60. a 70. letech vedl k fúzím pivovarů na národní úrovni, později pak i na úrovni mezinárodní. Vyjádřil obavu, aby nedošlo ke vzniku "světového piva", podobně jako došlo k unifikaci u limonád (míněno ve smyslu kolových nápojů). Tato část projevu by se sice dala chápat jako populární "antiglobalistická rétorika", nicméně zajímavé bylo, jak Jackson pokračoval dále. V Anglii, Belgii i USA došlo jako reakce na tyto fúze k vzestupu malých, víceméně restauračních pivovarů. Nakonec i velké pivovary pochopily, že na trhu je místo i pro značky pro fajnšmekry a dodávají své vlastní speciály. (Tady poznámka Pavel Houser: neexistuje něco podobného i v oblasti kolových nápojů – různé vanilkové varianty koly apod.? Sám tuto oblast nápojového trhu nesleduji.)
– Z toho pak vyplynulo i doporučení malým českým pivovarům – neměly by vyrábět levné spotřební značky, ale naopak nápoje dražší; měly by si být vědomé své výjimečnosti. Ementálský sýr je dražší než běžný sýr, není důvod, proč by podobně exkluzivní nemělo být i pivo z minipivovaru XY.
– Zajímavé jsou přechody mezi pivními a vinnými kulturami. V řadě zemí přechází nová generace na opačný typ nápoje, než v dané oblasti předtím převládal. Jackson každopádně pokládá za nespravedlivé, že víno má pověst nápoje nějak duchovního a pivo naopak lidového/konzumního (ve špatném smyslu slova, možná by bylo přesnější říct vulgárního)
– Jacksonova rada větším českým pivovarům: Nenechávat např. plzeňské pivo vyrábět v licenci. Prazdroj má být vařen v Plzni. Pokud poptávka po pivu převýší výrobní možnosti, nechť se pivo ve světě prostě zdraží. Obecně by čeští vývozci měli dodávat na světové trhy za vysoké ceny, být si vědomi své exkluzivity a být sebevědomější.
– Jackson uváděl, že vyšší cena se nemusí vůbec projevit na poklesu popularity/spotřeby. Jako příklad zmínil mexickou Coronu, jejíž chuť zhodnotil velmi negativně. Přesto se v barech (i českých) za drahé peníze prodává, protože má prostě takovou image, danou snad zčásti filmovými zpracováními. Není důvod, proč by také české exportní pivo nemělo jít podobně cestou vyšších cen.
– Obecně nemá podle Jacksona smysl být při výrobě piva příliš puristický a zavírat si cesty tvrzením, že něco se "nedělá". Tak v řadě případů může mít např. smysl používat místo sladu sacharózu atd.
– A jaké že pivo (alespoň naše) má pan Jackson ve zvláštní oblibě? Obecně černé, speciálně pak Herold 13ka, které podle něj není (alespoň na černé pivo) zbytečně sladké. K čemuž snad stojí ještě zato dodat, že stejný pivovar produkuje i (subjektivně) vynikající pivo pšeničné.

K tomu ještě mírně polemická poznámka Pavel Houser: Obávám se, že pokud mají některé české malé pivovary problémy s odběrem svých produktů, jinou cestu než nízké ceny zřejmě nemají. Ono totiž pivo z malých pivovarů může být synonymem pro kvalitní speciály, ale stejně dobře mezi nimi najdeme i patoky. Během následné degustace piva z malých českých pivovarů vyjádřil i pan Jackson sám ostatně několikrát nelibost s jejich chutí.

A nyní smutná část tohoto článku. Ve stejný den se u příležitosti výročí narození Bernarda Bolzana (5. 10. 1781) konala tematická vycházka se vzpomínkou na pražské působení tohoto matematika. Akce byla organizována v rámci seminářů mapujících historii matematiky. (SEDM – SEminář Dějiny Matematiky 2004/2005, seminář katedry matematiky FSV ČVUT a PP JČMF, viz http://mat.fsv.cvut.cz/sedm/). Science World v rozporu s původním úmyslem autora tohoto článku na této tematické vycházce chyběl :-(.

autor Pavel Houser