Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Nanočástice ledu tají v hlubokém mrazu

 Bod tání se za těchto podmínek určoval jako vztah mezi vnitřní energií clusteru a teplotou. Zajímavé je i to, že fázový přechod zde na rozdíl od makroměřítka nenastával okamžitě, ale skupenství se měnilo plynule v průběhu asi 20 až 40 stupňů. Jak se dalo očekávat, cluster 48 molekul měl ještě nižší bod tání než u 118 molekul. Existuje tedy vztah mezi množstvím vody a teplotou tání.

Eugene H. Stanley z Boston University výsledky komentuje tak, že chování vody ještě pořád úplně nerozumíme.  (Viz také: Virtuální voda má odhalit, proč je ta skutečná tak unikátní) Nanonástice či tenké vrstvy vody hrají svoji roli v atmosféře (tvorba deště), v mezihvězdném prostoru (Viz také: Voda vznikla na zrnkách kosmického prachu), ale také v buňkách; mají tedy význam i pro pochopení biologických dějů.

Mezinárodní tým vědců publikoval své výsledky ve Physical Review Letters.

Zdroj: ScienceNews.org

 

Poznámky:

– Mělo by smysl hovořit o skupenství třeba u 2 molekul vody?

– Posouval by se i clusteru podobně i bod varu?

– Snad hraje roli, že v nanostruktuře se oproti makroměřítku tak silně neuplatní vodíkové můstky, které způsobují vyšší bod tání a varu vody třeba v porovnání s těžším sirovodíkem?

Led na české Wikipedii

Obrázek. Zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru