***tisková zpráva České astronomické společnosti ze 4. července 2008
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2008 obdržel snímek Libora Richtera z Tuchořic na Žatecku nazvaný NGC 4565.
Za devatero horami a devatero řekami, tedy téměř za humny, alespoň těmi astronomickými, leží ve vzdálenosti 30 miliónů světelných let překrásná galaxie s hezkým jménem „Jehlová“. Hvězdné katalogy a atlasy ji však označují poněkud stroze jako NGC 4565.
Asi se nikdy nedozvíme, jestli kolem některé z jejích několika miliard hvězd obíhá Zemi podobná planeta, kde by maminka svým dětem začínala pohádku vyprávět těmi nám známými slovy: „Za devatero horami …“. Jisté však je, že k ní snad každou jasnou noc míří nějaký z pozemských dalekohledů či fotografických komor. Ať s vědeckými cíli, nebo s prostou a o to krásnější touhou pokochat se jedním hezkým objektem našeho nebe. Aby také ne. Tato téměř učebnicová galaxie se k nám natáčí přesně bokem a my můžeme velmi podrobně sledovat výduť centrálního jádra s dominujícím nažloutlým svitem starších hvězd spolu s temnými prachovými pásy zakrývajícími pohled jak k samotnému centru této galaxie, tak do již tak tenkých spirálních ramen s mladšími a jasně zářícími hvězdami.
Tuto fotogenickou galaxii s průměrem přes 100 000 světelných let objevil v roce 1785 William Herschel. I když na obloze na délku zabere více než polovinu Měsíce, našim neozbrojeným zrakům zůstane skryta i v těch nejlepších pozorovacích podmínkách. Díky své vizuální jasnosti 9,6 mag budeme k jejímu spatření totiž potřebovat dalekohled a její skutečnou krásu odhalí až fotografie.
A právě takovou fotografii do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ poslal Libor Richter a ta v měsíci červnu roku 2008 získala ocenění „astrofotografie měsíce“. Snímek nás zavádí do poměrně nevýrazných Vlasů Bereniky. I když se toto malé souhvězdí naší severní oblohy nepyšní žádnými jasnými hvězdami, je plné slabších či jasnějších galaxií. Že tomu tak skutečně je, ukazuje i tento vítězný snímek. Kromě samotné „jehlové“ NGC 4565 zde nalezneme mnoho dalších a slabších hvězdných ostrovů, u nichž si mnohdy jen můžeme představovat, jak ve skutečnosti vypadají a které náš pohled vedou mnohem dále do hlubin vesmíru.
Libor Richter zamířil svůj dalekohled a fotoaparát ve správný okamžik na správné místo oblohy a výsledkem byl snímek, který nejen získal toto ocenění, ale zároveň nám ukázal, jak asi vypadá naše vlastní Galaxie viděná z boku ze vzdálenosti 30 miliónů světelných let. A můžeme snad s uspokojením říci, že pokud je tomu skutečně tak, pak jsme se narodili na hezkém místě vesmíru.
My galaxii NGC 4565 vidíme tak, jak vypadala před 30ti milióny let. Dnes již vypadá určitě trochu jinak. Některé hvězdy v ní jistě chybí, jiné se zase vylouply z hvězdných kolébek a možná, že ta mírumilovně vypadající „jehlová galaxie“ na kusy roztrhala a pohltila některou z malých galaxií, které se k ní neopatrně přiblížily. Ze snímku Libora Richtera však určitě ještě mnoho let bude vyzařovat poklidné tajemno „neměnného“ vesmíru a bude potěšením nejen autorovi, ale nyní i nám, ostatním milovníkům krásných pohledů do nebe. Za to autorovi mnohokrát děkujeme.
Autor snímku
Libor Richter
WWW: http://biba75.webgarden.cz/
Technické údaje a postup
Přístroj: Newton 203/900+MPCC montáž HEQ-5 Syntrek,pointace AG od Martina
Myslivce + ref. SW-70/500, Canon 350D neupravený
Postup a zpracování: Expozice: 10x480s. iso 800 bez filtru. Odečet DF a FF v programu Subraw, složeno v programu Registar a finální úprava v Adobe Photoshop.
Vítězné snímky v jednotlivých měsících si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.
Astrofotografie za březen: kometa Holmes a mlhovina Kalifornie
Astrofotografie za únor: Mezinárodní kosmická stanice
Astrofotografie za leden: komplex mlhovin Okolí hvězdy Alnitak
