Aldrin se domnívá, že by měl být revidován plán vyhlášený Georgem Bushem jr. v roce 2004, který počítal s návratem na Měsíc, vybudováním zdejší stálé základny a až poté s přistáním člověka Marsu. Aldrin ovšem soudí, že návrat na Měsíc nemá z vědeckého hlediska příliš smysl. Kritizoval, že projekt má spíše „politický“ než odborný obsah, ale navíc je podfinancován, takže jeho cíle půjde bez ohledu na cokoliv dalšího jen obtížně splnit.
Naopak prvním cílem by podle něj mohlo být přistání na některém z asteroidů. Zajímavým předstupněm pro Mars by byl bod L2 (Lagrangův bod L2, od Země asi 4krát dále než Měsíc, směrem od Slunce), kde by kosmická loď mohla být vůči Zemi ve stále stejné poloze. Zdejší „základna“ by se pro misi k Marsu hodila více než základna na Měsíci. Před přistáním přímo na Rudé planetě Alrdin navíc doporučuje přistát nejdřív na Phobosu. (viz starší článek Přistane člověk ještě před Marsem na Phobosu?)
Naopak návrat na Měsíc by měl být spíše mezinárodním než čistě americkým projektem a navíc by mohl být nějak financován i ze strany soukromého sektoru. Větší spolupráci s komerční sférou na projektech typu Mezinárodní kosmické stanice by mohlo zajistit i nově zřízené ministerstvo pro vesmír.
Po konci éry Apollo ztratila dle Aldrina NASA směr. Jeho hlavní kritika se týká toho, že nebyl vyvinut žádný cenově dostupný a opakovaně použitelný systém pro start raket. Každý start raketoplánu tak dnes přijde na 540 milionů dolarů, každá z těchto událostí představuje navíc velké riziko. Vůbec celý projekt raketoplánů byl nešťastný a stejně tak nástupce raketoplánů vyvíjený v rámci projektu Constellation, například raketa Ares.
Buzz Aldrin a Feng Hsu, inženýr NASA z Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, poslali své návrhy nové americké administrativě kolem prezidenta Obamy. Louis Friedman z The Planetary Society pro New Scientist poznamenal, že Aldrinova kritika je podle jeho názoru nicméně přehnaná. NASA stále představuje jeden z vrcholů současné vědy a technologie. Planetary Society sice nové plány a navrhované změny v zásadě podporuje, ale není přesvědčena, že třeba přeuspořádání byrokracie z NASA na nově zřízené ministerstvo by samo o sobě ničemu nepomohlo.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– Projekt Apollo byl ovšem dost specifickým výsledkem tehdejších okolností – studené války a soupeření mezi USA a SSSR. Po přistání na Měsíc zmizel podobně jasný cíl. Každopádně se ale „ústup“ od kosmonautiky nečekal. Viz také článek Tajný závod o Měsíc.
– Možná, že podobné prestižní závody se uskuteční zase znovu v souvislosti s plány Číny a Indie, dosud tomu ale příliš mnoho nenasvědčuje.
– Lze také pochybovat, že pro novou americkou administrativu bude ve chvíli ekonomické krize kosmický výzkum prioritou, a to nejen z hlediska ochoty uvolňovat finanční prostředky.
– Podle současných informací Obama plány na návrat na Měsíc do roku 2020 zatím podporuje. Plánovaný rozpočet NASA počítá právě s tímto projektem, nicméně dosud se nepodařilo schválit ani rozpočet jen na letošní rok.
– Ředitel NASA Mike Griffin patřil k zastáncům „postratetoplánového“ projektu Constellation, v lednu ale na svou funkci v souvislosti se změnou v prezidentském úřadě rezignoval. Jeho nástupce nebyl dosud jmenován.
– Podobné změny byly navrhovány už loni (Na Mars přes Měsíc, nebo jinak?)
