Bude jich dost na to, aby celý systém byl redundantní, tj. vyřazení jednoho zařízení neznamenalo selhání celé mise. Samozřejmě, že primárně bude síť řízena ze Země, roboti by však mohli hrát spíše roli autonomních agentů s vlastní „inteligencí“. Díky tomu by průzkum měl být mnohem pružnější, dokázat reagovat na katastrofy, ale i na neočekávané nadějné objevy, s nimiž se původně při přípravě mise nepočítalo.
Robotů bude víc typů – na Titanu dejme tomu sondy na oběžné dráze, balóny v atmosféře, rovery na povrchu a třeba i nějaké strojky plovoucí na dně uhlovodíkového oceánu nebo se potápějící na jeho dno. Tyhle systémy nebudou komunikovat bezprostředně se Zemí, ale s řídicí sondou na oběžné dráze.
„Mezivrstva“ má svůj význam – dnes jsme např. odkázáni na údaje přímo z vozítka na povrchu, ovšem sonda z oběžné dráhy nemůže potvrdit, zda se rover nachází skutečně v něčem, co vypadá jako vyschlé údolí apod.
Zdroj: Sciencedaily
Poznámky: Zní to hezky, ale kolik to bude stát? Když je takový problém dokopat lidi zpět na Měsíc, opravdu se v blízké budoucnosti dočkáme robotických mravenců na oběžné dráze a povrchu Titanu? Je ale pravda, že důraz na robotický průzkum tohoto typu by měl své výhody, nebylo by třeba se tolik starat o bezpečnost.
Umíme ale takovou inteligentní síť současnými technologiemi vůbec vybudovat? Mohli by roboti v takové síti nějak dokázat dobíjet potřebnou energii nebo jeden druhého opravovat?
