Druhů přibývá směrem na jih?

Biologie |

V jakém klimatickém pásu připadá na určitou plochu největší počet druhů? Téměř jistě jde o tropickou oblast. Proč tomu tak ale je?




V jakém klimatickém pásu připadá na určitou plochu největší počet druhů? Téměř jistě jde o tropickou oblast. Proč tomu tak ale je?

Pravděpodobnou příčinou je větší množství tepla a slunečního světla, které dopadá v tropické oblasti. To zvětšuje jak úhrnnou hodnotu biomasy, tak zřejmě i míru biodiverzity. Tropické území je tedy ekvivalentem větší plochy v jiném klimatickém pásu – a čím větší plocha, tím více uživí nejen jedinců, ale také druhů.
V oblastech blíže pólům by mohlo negativně působit také střídání ročních dob, suchých a vlhkých období, i nutnost adaptovat se na měnící se délku dne a noci. Organismy zde často upadají do zimního spánku, hibernují, shazují listy… Stabilní prostředí v tropech by snad umožnilo se přizpůsobit na míru určitému konkrétnímu prostředí a být zde ve výhodě proti univerzálnějším jedincům. Naproti tomu blízko pólů je výhodou univerzalita.

(Zdroj: Edward Wilson: Rozmanitost života, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1995)

Uvedené příčiny jsou však přece jen poměrně vágní, jedná se spíše o náznaky odpovědí než o skutečné odpovědi. Proč by třeba měl diverzitu omezovat fakt, že nějaký strom musí na zimu shodit listí? Proč stromy., které listy neshazují, vydrží spíše vedle sebe?
Větši diverzita v tropických oblastech (nejen prales, ale třeba i korálový útes) oproti chladnějším místům však existuje – a to i tehdy, když úhrnné množství biomasy je větší jinde. Například planktonu je více v chladných vodách, protože tyto jsou více okysličeny. V případě moře ovšem padá i argument o stabilitě – těžko říct, zda je prostředí severního moře nějak proměnlivější než vody tropické.
Živočišné druhy z oblastí mírného a subarktického pásma jsou opravdu často adaptování na větší počet prostředí. Pro tyto oblasti jsou také častější rostlinné monokultury (i když takové najdeme i v tropech, například třtinové močály).
U diverzity současných pralesů je zvláštní i to, že se musela vytvořit velmi rychle – po skončení poslední doby ledové. V chladnějších obdobích totiž nic na způsob současných tropických pralesů na Zemi neexistovalo (což navozuje i otázku, zda jsou tropické pralesy opravdu tak nenahraditelnou částí globálního ekosystému a zda ve skutečnosti nejsou pro jeho stabilitu důležitější jiné oblasti).
Jsme si vědomi probémů s přidáváním komentářů v některých prohlížečích. Komentáře (eventuálně popis dalších problémů, kterých jste si na stránkách povšimli), posílejte prozatím e-mailem na pavel_houser@idg.cz








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.