Student World

V článku Juraj Kotulič Bunta: „Kde hledat planety, na nichž může existovat život“ (21. století, prosinec 2006) se obecně pojednává o vlastnostech, které musí splňovat planety, aby byly nadějné jako kandidáti na existenci života. Kromě faktorů relativně známých se zde upozorňuje i na to, že nestačí jen posuzovat vlastnosti hvězd a planet, ale i místo v kosmu, kde se nalézají.
Oblasti, kde jsou hvězdy příliš hustě a kde je mnoho mezihvězdných mračen, můžete téměř vyloučit. V takových případech by i sebevhodnější planeta zřejmě byla sterilizována výbuchy supernov či častými kolizemi s kometami (viz jak se i v případě Země diskutuje o souvislostech komet z Oortova mračna s pozemskými vymíráními – http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/583A27F39D594E3FC1256FFD0074001E).
Hvězdy zajímavé pro náš účel musejí být samozřejmě nikoliv ty úplně první, aby v jejich soustavách mohly už být přítomné těžší prvky (k tomu ale mohlo dojít velmi rychle – viz http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/63F73AB915C6534BC125720300791D95). Naopak příliš vysoké koncentrace těžkých prvků by nejspíš vedly k tomu, že by se v soustavě vyskytovalo příliš mnoho asteroidů a komet, což by mohlo snížit její stabilitu.
Nakonec nejzajímavější v článku je zmínka o planetách u neutronových hvězd, o jejichž existenci se donedávna pochybovalo. Z hlediska života nemají takové planety význam (míra radiace z neutronové hvězdy), zajímavé však na nich je, že jsou tvořeny z velké části z uhlíku (zformovaly se z výbuchu supernovy). Tam, kde je uhlík pod velkým tlakem, se mění v diamant. Nakonec by se tedy diamantové útvary mohly vyskytovat i v jiných částech vesmíru, kde se nachází hodně uhlíku…
Po úvahách o zlatých asteroidech tedy další věc, která by na Zemi měla obrovskou cenu.

autor Pavel Houser