Pan Tompkins (samozřejmě ten z říše divů) je postavou pro jistou generaci zřejmě nesmrtelnou, kde se však vůbec na stránkách Gamowových knih vzal? Jméno si Gamow vybral podle svého studenta, doktoranda matematiky. Prý to ani nesouviselo s tím, že Gamow sám byl ve výpočtech pozoruhodně slabý, toto jméno mu prostě připadalo legrační a hodící se k charakteru postavy.
Zrod Tompkinsových příběhů vysvětluje Goerge Gamow v knize Moje světočára (Mladá fronta, Praha, 2000, doslov Jiří Bičák). První příběh pana Tompkinse napsal Gamow v roce 1937, byl však v několika časopisech odmítnut. Nakonec mu na výsluní mediální slávy pomohl až Charles P. Snow, dnes známý především svým esejem "Dvě kultury" (kde se podivuje, jak to, že je společensky únosné nevědět, jak funguje gravitace, ale nikdo by nepřiznal, že nezná dílo toho a toho spisovatele – veřejné mínění i média jsou k přírodním vědám z jakéhosi důvodu nespravedlivé; Snow se přitom snažil o syntézu obou přístupů, ukazoval i eleganci fyzikálních teorií srovnatelnou s uměním). Snow zařídil již ve 30. letech publikování prvních dílů seriálu v časopise Discovery, který vycházel pod křídly Cambridge University Press. Po válce následovalo i sebrané vydání knižní.
Gamow ve své autobiografii mimochodem popisuje i poměrně zoufalé postupy, kterými se snažil uniknout z Ruska, když se do Sovětského svazu v roce 1931 dobrovolně – a neprozřetelně – vrátil. Spolu s manželkou se pokusili přeplavat na člunu Černé moře (do Turecka), přejet na lyžích do finského Laponska a nebo člunem z okolí Murmansku do Norska. Žádný z těchto pokusů nevyšel a Gamowovi jen zázrakem nepřišli o život ani nebyli následně zatčeni.
Nakonec se jim podařilo utéct "legálně", na povolení k cestě na vědecký kongres. Gamow také popisuje, co musel udělat, aby pas dostala i jeho manželka. Některým Gamowovým spolupracovníkům se 30. léta stala osudná.
Gamow Světočáru dopsal v roce 1968 krátce před svou smrtí. Není jasné, zda o ní dopředu věděl – vyjadřuje se však, že o vědě již napsal všechno, co chtěl (a dodává, že dalším dílem by mohla být spíše kuchařka nebo příručka o lovu vysoké zvěře).
Je zajímavé, že ač byl Gamow vyloučen ze sovětské akademie věd a ve své vlasti rehabilitován až v roce 1990, jeho Pan Tompkins v říši divů se mohl na českém knižním trhu objevit již v roce 1986 – tehdy ve více než 70tisícovém nákladu.
