Marťanské usazeniny vznikaly jinak než na Zemi

Astronomie |

Problém usazenin na Rudé planetě je v tom, že se občas nenacházejí na dnech prohlubní, ale uprostřed svahů. V níže umístěných místech přitom po sedimentech není ani stopy.

Marťanské usazeniny vznikaly jinak než na Zemi



pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Průzkumy Marsu poměrně přesvědčivě ukázaly, že řada tamějších usazenin se formovala v prostředí kapalné vody. Oproti Zemi ovšem na Rudé planetě zřejmě hrálo větší roli proudění vody po povrchem.

Problém usazenin na Rudé planetě je v tom, že se občas nenacházejí na dnech prohlubní, ale uprostřed svahů. V níže umístěných místech přitom po sedimentech není ani stopy. Samozřejmě, za miliardy let (nejvíce vody bylo na Marsu někdy před 4 miliardami let) se mohl povrch všelijak přerovnat, vědci ale nyní navrhli i jiný mechanismus.

Zaměřili se konkrétně na oblast marsovského Středozemního moře, kde rover Opportunity objevil v roce 2004 sedimenty (sírany) o tloušťce 200 až 800 metrů. Přitom se nenacházejí na „dně“, ale uprostřed svahu. Jeffrey Andrews-Hanna a Maria Zuber z MITu a Roger Phillips z Washington University v St Louis přišli se simulací, podle které se marsovské deště vsakovaly pod povrch a „tekly“ zemí. Konkrétní vlastnosti podloží měnily rychlost proudění vody. Usazeniny vznikaly tam, kde se tok zpomaloval a voda se dostávala na povrch, kde se vypařovala.

Takovýhle proces, tedy déšť-vsáknutí-proniknutí vody na povrch-vypaření, podle všeho na Marsu probíhal dlouhodobě.

Zdroj: New Scientist

Poznámka: Nová teorie vzniku usazenin neznamená, že by jinde (jindy) netekla voda na povrchu Marsu i v podobě klasických řek.



Úvodní foto: NASA, Wikipedia. Licence obrázku public domain




Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.