Student World

Nejdynamičtěji se rozvíjející vyšetřovací zobrazovací metodou v poslední době je PET ( Pozitronová Emisní Tomografie ).
PET je nejvíce používána při onemocněních v onkologii, neurologii a kardiologii. Od roku 1999 tato vyšetření v ČR provádí pracoviště PET centra Na Homolce pod vedením primáře MUDr.O.Bělohlávka. Při tomto vyšetření se používá 18F – deoxyfluorglukosa – FDG. Vzhledem k tomu, že nádorová buňka má při svému rychlému růstu velkou spotřebu glukosy, je nádorová buňka tímto způsobem označena.
Rovněž jiné buňky s rozdílným metabolismem glukosy se dají takto zobrazit. V kardiologii se používá k zjištění viability myokardu při ischemické chorobě srdeční, v neurologii pak ke zjištění aktivace mozkové tkáně při různých činnostech

O FDG se někdy v odborné literatuře mluví též jako o molekule století. Jen zcela omezený okruh lidí ví, že prototyp této molekuly byl sestaven na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy v Praze a to roce 1968 prof .Josefem Pacákem a Miloslavem Černým. Tenkrát měla být tato molekula použita jako nosič léčebných látek do nitra nádorové buňky. V roce 1969 pak je autory publikován článek o syntéze 2-deoxy-2-[18F]fluor-D-glukosy.
Zcela současně podobnou syntézu uveřejnila i skupina z Chester Beatty Research Institute. Jejich syntéza byla prováděna poněkud jinak a dokončena o několik měsíců později.
V roce 1976 byli autoři při návštěvě Dr. Drella z La Jolly požádáni o prodej této látky, aniž by vysvětlili důvod zájmu o tuto molekulu, píše prof.dr.J.Pacák.
V pozdějším vývoji se podařilo označit molekulu pozitrony emitujícím atomem radioizotopu 18F s vhodným poločasem rozpadu 110 minut, a to v roce 1978.
Celou historii popisuje prof. J. Pacák ve svém článku z Chemických listů 96, 704-707 (2002)
”Deoxyfluorglukosa, mezník ve vývoji pozitronové emisní tomografie ( historie jednoho výzkumu ) ”,

http://chemicke-listy.vscht.cz/full/2002_08_05.pdf

kde mimo jiné, že postup této skupiny byl poněkud jiný – pro poměrně krátký poločas rozpadu radioaktivního Fluoru vnášeli cukr do nitra buňky až v její závěrečné fázi.

Tato látka odstartovala bouřlivý rozvoj PET ( odkazy http://www.csnm.cz ).
PET jako diagnostická metoda narůstá prakticky exponenciálním způsobem v USA a v poslední době i v Evropě.

Prof. J. Pacák ve svém článku, viz odkaz, píše: “Badatelé, kteří se o vznik a využití pozitronové emisní tomografie v lékařství zasloužili zejména, američtí profesoři Kuhl z univerzity v Michiganu a Phelps z kalifornské univerzity v Los Angeles, byli v roce 2001 oceněni za svůj objev jednou z nejprestižnějších cen světové medicíny, cenou Charlese F. Ketteringa, a dále, že prof. Kuhl hodnotil jejich syntézu roku 1969 slovy: “ Your 1969 paper was an extremely important contribution that has impacted both neuroscience and cancer diagnosis.”

Chtěl jsem pouze čtenáře upozornit, že na počátku těch nejmodernějších technologií může být i výrazný český podíl. Doporučuji všem přečíst si tento článek ve výše uvedeném odkaze.

autor Jiří Bakala, nukmed@mbox.vol.cz