Při výzkumech středověkých pohřebišť narážíme na velmi zajímavý fenomén. Nalézáme zde výrazně více pozůstatků mužů než žen, poměr je 114-118/100. To se samozřejmě výrazně liší od všech současných populací. Jak takový jev vysvětlit? Německý historik Goetz přiznává, že řešení této záhady nezná.
Zdroj: Hans-Werner Goetz: Život ve středověku, H + H, Jinočany, 2005
Poznámky a úvahy:
– Předpokládejme, že u středověkých ostatků jsme schopni určit pohlaví zemřelého s rozumnou spolehlivostí.
– Předpokládejme, že před sebou máme skutečně reprezentativní statistický vzorek a jedná se o univerzální jev platný pro celý středověk. (to, že se v některých obdobích rodí více jednoho pohlaví, není nic divného, ale teorie sobeckého genu dobře ukazuje, proč má tento poměr tendenci se rychle vyrovnávat)
– Dále je třeba uvážit, že podle Goetze před sebou máme doklady z průzkumu hřbitovů, tedy jde o výběrový efekt. Pokud ale vezmeme v úvahu, že být rozsekán na bitevním poli, utonout na moři nebo být ubit loupežníky v lese bylo osudem spíše mužů, pak výběrový efekt namísto vysvětlení problém ve skutečnosti ještě vyostřuje.
– Goetz na jiném místě uvádí, že v počátcích středověku byla zemřelá nekřtěňátka často odhazována či zahrabávána mimo hřbitovy. U novorozenců je úmrtnost vyšší u chlapců – tedy poměr pohlaví na regulérních hřbitovech je ještě nepochopitelnější, pokud by tento efekt byl tedy vůbec nějak podstatný. (U některých národů, např. v Číně, byly dcery zabíjeny v případě, že se narodily jako první dítě – pro středověkou Evropu ale doklady o této praktice nejsou.)
– Goetz také píše, že ve středověku byl vyšší pohlavní dimorfismus, muži byli v průměru o 10 cm vyšší (mimochodem – to je hodně? jaké je toto číslo v současnosti?). To mohlo být následkem třeba i rozdílné kvality výživy. Jak by to s naším problémem mohlo souviset, to ale není vůbec jasné. Ženy ve středověku podle Goetze umíraly relativně dříve než muži (především kvůli rizikovosti porodu, která převážila nad lepším imunitním systémem žen v porovnání s muži), to ale nepoměr na hřbitovech opět nevysvětluje, protože nakonec museli umřít všichni.
Záhada tedy trvá.
Dle starších komentářů čtenářů (zmizelých při převodech redakčního systému :-() může být jedním z vysvětlení fakt, že přednostně zkoumáme pohřebiště ve vznikajících městech – zde na počátku opravdu žilo více mužů (dejme tomu jako ve zlatokopeckých sídlištích na Aljašce, sibiřských hornických městech Sovětského svazu…).
