Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Slaný oceán Europy možná vyvěrá na povrch

„Vozítko“ prokutávající se ledem tlustým řádově 100 km – to pro příští desetiletí nevypadá zrovna reálně. NASA plánuje po roce 2020 vyslat na povrch Europy sondu, ovšem třeba ve srovnání s Titanem se od mise tolik neočekává. Právě proto, že povrch dávno beznadějně zmrzl.

Nyní se ale na povrchu Europy podařilo objevit materiál, který zřejmě pochází z hlubin. V povrchové krustě jsou totiž zlomy a trhliny, tu a tam by mohl kapalný oceán i „vybublat“ k povrchu. Zde by samozřejmě ihned zmrzl nebo se vypařil, eventuální život by zahynul – nicméně když nic jiného, mohli bychom se tak dostat ke vzorkům hlubinného oceánu, a to včetně eventuálních organických látek. Zlomy a trhliny jsou možná důsledkem nějaké obdoby pozemské tektoniky, kdy se srážejí ledové desky.

Spektrální analýza na jednom místě Europy totiž ukázala materiál, který je svým chemickým složením překvapivý. Samotná data byla získána v roce 2011 havajským dalekohledem W. M. Keck Analýzu, jejich analýzu nyní provedl tým z California Institute of Technology, výsledky byly publikovány v Astronomical Journal. Ve zkoumaném ledu nejsou na povrchu obvyklé sírany, ale chlorid sodný, draselný a hořečnatý. Sírany na povrch Europy dopadají hlavně ze sopek jiného Jupiterova měsíce, Io. Pokud na nějakém místě nejsou, zřejmě se příslušná vrstva utvořila teprve nedávno.
Vědci výsledek interpretují i tak, že podzemní oceán s chloridy by pro život mohl být příznivější než dosud očekávaný oceán se sírany (Poznámka: proč? Protože v modelech vychází oceán s chloridy jako méně „celkově slaný“; některé pozemské organismy se sice prostředí s vysokým obsahem solí přizpůsobit dokáží, ale obecně to životu asi moc nesvědčí; tady je samozřejmě třeba rozlišovat mezi přetrváním a vznikem života. Očekáváme, že hypotetický život na Europě vznikl v oceánech pod ledem, nebo na kdysi obyvatelném povrchu?).

Pokus o praktický závěr z těchto velmi abstraktních úvah: budeme-li plánovat mise na Europu, bylo by dobré pro přistání sondy si vytipovat takto speciální místa s možnou nedávnou geologickou aktivitou.

Zdroj: ScienceDaily, New Scientist a další

Poznámka: Myšlenkový experiment: Vezmeme kus vody pozemského oceány a necháte ji zmrznout či se vypařit (dle toho, k čemu zrovna dojde v prostředí nízké teploty a nízkého tlaku ala Europa). Odhalíme v tom, co zbude, pozůstatky života? (Samozřejmě na povrch mohl vybublat i kus oceánu, kde žádný život nebyl. Nakolik je možné, že život existuje v izolovaných „kapsách“, ne jako globální jev? To má vztah pak i třeba k Marsu, který jako celek je mrtvý.)

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru