Student World

I těmito slovy by se dal popsat obsah podzimních přednášek pro středoškolské studenty. Již 4. ročník cyklu „Nebojte se vědy“ otevře 14. září 2004 RNDr. Vladimír Wagner, CSc., z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži přednáškou „Je kosmologie mytologií? Aneb teorie a hypotézy o vzniku vesmíru z pohledu experimentálního fyzika“. Každý, kdo hledá odpovědi na otázky, jak a kdy vznikl svět, ve kterém žijeme, zda existoval věčně nebo jak vědci pokročili v poznávání hlubin vesmíru, by neměl na této přednášce chybět.
Říjnová přednáška je určena studentům, kteří se zajímají o buněčnou terapii. Jak vědci zkoumají chování kmenových buněk a hlavně na kom? Budou lidské kmenové buňky nástrojem pro léčení celého spektra chorob? Jakou roli ve výzkumu hraje laboratorní miniaturní prase? Na to odpoví prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc., z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v přednášce „Proč potřebuje buněčná terapie spolehlivý biomedicínský model?“ Zájemci si ji mohou poslechnout 12. října 2004.
Poslední letošní přednáška osloví všechny studenty a připomene jim 15. výročí sametové revoluce. Dnes již nikdo nepochybuje, že to byli právě vysokoškoláci, kteří listopadové události v roce 1989 dali do pohybu. Právě reflexe, jakým způsobem a proč právě mladí lidé vystoupili proti totalitní moci, bude předmětem přednášky „Studenti a listopad 1989“. PhDr. Miroslav Vaněk, PhD., z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, ji prosloví 14. prosince 2004 a využije k tomu základní výzkum, který vedl v letech 1997–1999, resp. 2000–2002. Pro dnešní středoškoláky, kteří se v období „sametu“ dívali na svět z dětských kočárků, bude tato přednáška v mnohém zajímavá a poučná.
Cyklus přednášek pro středoškolské studenty „Nebojte se vědy“, který Tiskový odbor Akademie věd ČR pořádá od ledna 2002, zahrnuje rozmanité vědní oblasti a studenti mají možnost se populární formou seznámit se zajímavými tématy i osobnostmi české vědy. Přednášky se konají v uvedených termínech ve 14:00 h v místnostech 205 a 206 v budově Akademie věd ČR na Národní 3, Praha 1. Zkušenosti z minulých ročníků ukazují, že místa je nutné si předem rezervovat na níže uvedeném telefonním čísle nebo e-mailu. Každé přednášky se zúčastňuje v průměru 140 studentů převážně pražských středních škol.

Informace:
Zuzana Bukovská
Tiskový odbor AV ČR
tel.: 221 403 354
e-mail: bukovska@kav.cas.cz

Podrobnější informace o přednáškách:

14. září 2004
Je kosmologie mytologií? Aneb teorie a hypotézy o vzniku vesmíru z pohledu experimentálního fyzika
RNDr. Vladimír Wagner, CSc.
Ústav jaderné fyziky AV ČR, Řež
Jak vypadá svět, ve kterém žijeme? Jak a kdy vznikl? Jak se vyvíjí? Nebo existuje věčně? To jsou otázky, které zajímají lidstvo už od rozbřesku jeho existence a mají velmi hluboký filosofický dopad. V posledních desetiletích začíná na tyto otázky nacházet relevantní odpovědi, tak jak se daří postupovat v poznávání hlubin vesmíru. Objevila se velká řada i velmi exotických představ popisovaných i velmi exotickými názvy: inflační vesmír, srážka brán, ekpyrotický vesmír či temná hmota a temná energie. V několika posledních letech došlo k dalšímu velkému skoku v kvalitě znalostí o původu a vývoji námi pozorovaného vesmíru. Je to spojeno hlavně s obrovským pokrokem v měření vlastností reliktního záření a těch nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. Podařilo se tak získat řadu velmi přesných údajů o parametrech, které popisují vývoj a stavbu našeho vesmíru. Jaké jsou současné hypotézy a teorie, které popisují stavbu a vývoj vesmíru, na jakých experimentálních údajích jsou založeny, jaká měření potřebují ke svému prokázání i jaké jsou jejich filosofické dopady, se snaží odpovědět tato přednáška.

12. října 2004
Proč potřebuje buněčná terapie spolehlivý biomedicínský model?
Prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc.
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Liběchov
Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad, 2. LF UK
Vědecké úsilí v oblasti kmenových buněk přineslo v průběhu posledních pěti let zásadní pokrok v našich znalostech jak o embryonálních kmenových buňkách, tak o orgánově specifických kmenových buňkách v dospělém organizmu. Hlavní nárůst informací byl získán na modelu laboratorních hlodavců, u kterých byly kmenové buňky studovány z aspektů genové exprese, ale i z pohledu jejich plasticity, tj. možnosti vyvíjet se do různých buněčných typů. Velmi povzbudivé výsledky umožnily formulovat představu, že také lidské kmenové buňky budou nástrojem pro léčení celého spektra chorob, které vyžadují náhradu nefunkčních buněk. Aby tato představa mohla být bezezbytku naplněna, je nezbytné získat co nejširší paletu znalostí o chování kmenových buněk na vhodném biomedicínském modelu, kterým je laboratorní miniaturní prase. V přednášce bude prezentován současný pokrok v oblasti nervových a kožních kmenových buněk.

14. prosince 2004
Studenti a listopad 1989
PhDr. Miroslav Vaněk, PhD.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Přednáška je zaměřena na mladou generaci na sklonku 80. let v bývalém Československu a především na bývalé vysokoškolské studenty a na jejich roli v listopadových dnech roku 1989. Je neoddiskutovatelným faktem, že to byli právě vysokoškolští studenti, kteří dali do pohybu události známé v celém světě jako sametová revoluce. Byla to také mladá generace, která se v posledních letech před rokem 1989 začala výrazně aktivizovat a radikalizovat a svým dílem přispěla k pádu minulého režimu. Právě reflexe, jakým způsobem a proč právě mladí lidé vystoupili proti totalitní moci, bude předmětem výkladu. Přednášející využije základního výzkumu, který k tématu vedl v letech 1997–1999, resp. 2000–2002 a jehož výsledky obsahují publikace: Otáhal, M. – Vaněk, M.: Sto studentských revolucí. Studenti v období pádu komunismu. Životopisná vyprávění, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999, 860 s., a Vaněk, M. a kol.: Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu, Votobia/ÚSD, Praha 2002, 350 s.

autor