Vesmír se silnější či slabší gravitací

Fyzika |

Známý britský astrofyzik a popularizátor vědy Martin Rees popisuje ve své knize "Pouhých šest čísel", jak vyladění (respektive přesné hodnoty) základních fyzikálních konstant určuje charakter našeho vesmíru. Jedna z jeho úvah se týká také vztahu mezi gravitací a elektromagnetismem.

Vesmír se silnější či slabší gravitací



pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

 Jak by vypadal svět, kdyby poměr mezi těmito silami byl odlišný?

V našem vesmíru je gravitace oproti elektromagnetické síle slabší zhruba v poměru 10 na 36. Co kdyby tento poměr (v Reesově terminologii „číslo N“) byl menší, tedy co kdyby gravitace nebyla relativně tak slabá? Jak by se změnily vlastnosti vesmíru?

Uvažujme třeba poměr 10 na 30. Atomy a molekuly by se pak chovaly přibližně stejně jako v našem vesmíru. Objekty by však nemusely být tak velké, protože gravitace by konkurovala ostatním silám už při menších velikostech a dokázala by hmotu udržet pohromadě. Počet atomů potřebných k vytvoření hvězdy by byl miliardkrát menší (poznámka: proč ne 10 na 6 krát menší?). Planety by vesměs měly větší gravitaci. To by mohlo komplikovat stabilitu oběžných drah stejně jako limitovat velikost forem obývajících povrch planet. Galaxie by se v takovém vesmíru vytvářely rychleji, hvězdy by byly natlačeny k sobě a jejich kolize by opět komplikovala existenci stabilních planetárních soustav.
Největší problém pro existenci života by byl v takovém vesmíru podle Reese ale v tom, že by životní cyklus hvězd trval strašně krátce – menší hvězdy by stačily rychleji spotřebovat své palivo. Typická hvězda by trvala asi 10 000 let. Za tu dobu by planety sice mohly stačit vychladnout (i ony by chladly rychleji), ale na pořádnou biologickou evoluci je to času hodně málo, i pokud bychom nebraly v úvahu další nepříznivé faktory (viz výše).

A teď úvaha z druhé strany – co kdyby gravitace byla naopak relativně ještě slabší? Podle Reese by v takovém případě složité struktury mohly dlouhodobě existovat. To by mohlo představovat námitku proti antropickému principu, podle kterých je pro existenci inteligentního pozorovatele třeba přesného vyladění konstant z našeho vesmíru.

Zdroj: Martin Rees: Pouhých šest čísel, Academia, Praha, 2004

Poznámky:
– Kdyby byla gravitace podstatně slabší, nerozfoukla by ale inflace (či obecně rozpínání) hmotu tak, že už by se hvězdy nikdy nestačily zformovat?
– Nemohly by i při slabší gravitaci ale vznikat i větší a tedy déle žijící hvězdy? (přece i dnes vznikají hvězdy větší než „nejmenší možné“)

 



Úvodní foto: NASA, Wikipedia, licence public domain







Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.