Vymírání v mladším dryasu mohl způsobit impakt

Biologie |

Role srážek Země s kosmickými tělesy při masových vymírání je oblíbeným námětem sporů.

Vymírání v mladším dryasu mohl způsobit impakt



Nejčastěji se pád asteroidu dává do souvislosti s vymřením dinosaurů, ale některé názory přisuzují těmto událostem mnohem univerzálnější význam; podle D. Raupa (viz jeho kniha O zániku druhů) možná dokonce „kosmické katastrofy“ stojí za všemi masovými extinkcemi.
Vymírání v mladším dryasu před asi 13 000 lety se sice nedá označit za masové, ale přesto během něj zmizela celá řada živočichů, zejména velkých savců (mamuti etc.). Tato „selektivnost“ vymírání vede k podezření, že za vším stáli naši expandující předkové, kteří tak biodiverzitě ublížili více než celá technická civilizace.

Dryas byl ale současně koncem poslední doby ledové. Tály ledovce, zvyšovala se hladina moří, měnilo se oceánské proudění. Vymírání tedy mohly vyvolat i klimatické vlivy (jednotlivé příčiny se samozřejmě nevylučují). Michail Petaev a jeho kolegové z Harvardu ovšem na základě analýzy grónských ledovcových jader dodávají, že proměny klimatu měly tehdy i externí příčinu v podobě dopadu nějakého tělesa.
Měření izotopů kyslíku podle autorů výzkumu ukazuje, že v mladším dryasu došlo ke krátkému prudkému ochlazení, které však trvalo pouze asi 100 let. Jednou z příčin by mohly být třeba rozsáhlé požáry vyvolané srážkou s kometou (a následně vzduch plný popílku odrážel více slunečního záření). Jiná verze s podobným mechanismem zase hovoří o výbuchu sopky Laacher See – pro nás může být zajímavé a překvapivé, že k tomu mělo dojít v sousedním Německu.
Petaev však tvrdí, že nemáme žádné důkazy, že výbuch této sopky opravdu nastal. Naopak vzorky grónského ledu z Greenland Ice Sheet Project 2 (GISP2) ukazují, že asi před 12 900 lety cca stokrát vzrostla koncentrace platiny. Z velmi vysokých poměrů množství platiny a iridia a platiny a hliníku lze prý odvodit, že platina není pozemského původu. Příslušné poměry jsou jiné než u vyvřelých i usazených hornin, naopak odpovídají železným magmatickým meteoritům. Dalším důkazem impaktu jsou i zrna iridia a uhlíkové nanodiamanty nalézané v sedimentech z téže doby.
Vypadá to celé docela přesvědčivě, i když, jak už bylo řečeno, nemusí jít o jedinou ani hlavní příčinu tehdejšího ochlazení. Zbývá také ještě také najít místo dopadu meteoritu.

Příslušný klimatický výkyv podle Pateave může souviset i s koncem Cloviské kultury v Severní Americe.
Studie byla publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zdroj: Phys.org

Poznámka: vymření především velkých zvířat všem stále vzbuzuje podezření, že v tom měl prsty člověk.



Úvodní foto: historicair, wikipedia, licence obrázku GFDL, Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported




Související články




Komentáře

19.12.2020, 17:35

[…] „vylití“ studené vody z roztátých pevninských ledovců, ale objevují se i hypotézy nárazu meteoritu či komety. Nenastal ale žádný konec světa, ekosystémy se prostě přizpůsobily i této „klimatické […]

31.07.2014, 12:08

.... ñïàñèáî çà èíôó....

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.