Za ledovými sopkami Charona může stát rozpuštěný amoniak

Astronomie |

Charon, oběžnice Pluta, by mohla být zajímavějším světem než mrtvě netečným kusem ledu. Dokonce i tak daleko od Slunce by se pod povrchem mohla nacházet kapalná voda...

Za ledovými sopkami Charona může stát rozpuštěný amoniak



pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Data získaná ze spekter nabízejí nový obraz. Na Charonu podle všeho existuje živá vulkanická činnost. Ledové vulkány chrlí trhlinami v povrchu stále nový materiál z nitra tělesa a pokrývají povrch námrazou vodního ledu. Kromě toho zde existuje také amoniak, částečně rozpuštěný v kapalné vodě v nitru tělesa a na povrchu v pevných hydrátech.

K erupcím by mohlo docházet v řádu hodin až dnů. Směs amoniaku a ledu je přitom vytlačována za studený povrch Charona (teplota 40-50 K), výtrysk se krátce změní na „atmosféru“, která rychle zmrzne a nasněží dolů.

Existují i konkurenční výklady, které se ale podle vědců za současného stavu vědomostí nezdají pravděpodobné. Led, který pokrývá Charón, není prvotním ledem z doby vzniku sluneční soustavy – takový led totiž dnes, po dlouhé době bombardování kosmickým zářením, bývá přeměněn na amorfní hmotu. Chemické složení zjištěné ze spekter nenasvědčuje ani tomu, že by ledové krystalky na povrchu Charona vznikly dopadem meteoritů nebo je sem přinesly komety. Jason Cook z Arizonské státní univerzity proto pokládá za nejpravděpodobnější mechanismus, který by mohl vysvětlit pozorovaná data, právě vulkanismus.

Existence kapalné vody ve světě daleko za Neptunem je překvapivá. Podobné procesy by navíc mohly probíhat i v dalších tělesech Kuiperova pásu. V tak chladném světě sice nemůže existovat voda v kapalné podobě čistá, ve směsi s rozpuštěným amoniakem však již ano.

Kryovulkanismus byl zaznamenán na měsících Saturnu (Enceladus), Jupitera (Europa) a nově je předpokládán i na Uranově měsíci Ariel. Zde je ale vyvolán mechanismy, které u Charona nepřicházejí v úvahu – slapovými silami obřích planet. U Charona bylo navrženo jiné řešení: voda s amoniakem je kapalná díky radioaktivní energii nitra tělesa. Občas ale někde v nitru obrovská kapsa vody zmrzne, přitom zvětší svůj objem a tato exploze hmotu vystřelí na povrch.

V roce 2015 by do Kuiperova pásu měla dorazit sonda NASA New Horizons, která má šanci přistihnout daleké ledové sopky přímo při činu…

Zdroj: Science Daily

Poznámka: Charon je „měsícem“ Pluta, nebývá ale takto označován. Jde spíše o rovnocenná tělesa, těžiště jejich soustavy se nachází mimo obě z nich, i když blíže Plutu.



Úvodní foto: User:Cepheus, Wikipedia, licence public domain




Související články




Komentáře

28.01.2015, 06:10

.... thanks for information!!...

26.01.2015, 03:37

.... thanks!!...

21.12.2014, 16:08

.... áëàãîäàðñòâóþ!...

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.