Mise ke kometě – úspěch, či propadák?

Astronomie |

Philae nepřistál na povrchu komety tak, jak si vědci slibovali. Zatímco lidé z ESA řeší problémy a přijímají první data, na internetu se vedou vášnivé diskuse mezi dvěma tábory.

Mise ke kometě – úspěch, či propadák?



Na jedné stráně jsou zde lidé, kteří považují misi za úspěšnou. Jaký je názor druhé strany, si domyslíte sami. Jak už to tak bývá, pravdu nemá ani jedna z nich.

Misi Rosetty musíme rozdělit na dvě části. Pokud jde o misi samotné Rosetty, pak tam nelze mluvit o ničem jiném než obrovském úspěchu. Porovnávat data je trochu obtížné, ale když se podíváte na snímky předešlých komet (viz náš článek) s tím, co produkuje Rosetta, pak musíte uznat, že jsme o parník dál. Konec konců předtím se jednalo pouze o průlety. Rosetta jako první byla navedena na oběžnou dráhu.

U Philae je to složitější. Přisávací manévr nedopadl dobře. Ve středu kolem půl páté se Philae poprvé dotkl povrchu. Na Zemi jsme si mezitím kousali nervózně nehty. O půl hodiny později dorazil po půl miliardě kilometrů dlouhé cestě signál na Zemi. První zpráva sice zněla, že Philae přistál, ale v tu dobu už na povrchu nebyl!

Bohužel nedošlo k aktivaci trysky s plynem. Nikoliv motoru a nikoliv dole, ale „nahoře“. Tryska měla sondu krátkodobě přitlačit k povrchu. Jakmile by se všechny vzpěry dotkly povrchu, vystřelila by dvojice harpun a následně se Philae zavrtal do povrchu (šrouby ve vzpěrách). K tomu nedošlo, Philae se odrazil do výšky jednoho kilometru a dopadl někde úplně jinde, opět se odrazil a po pár minutách a celkově více než dvou hodinách letu přistál. Bohužel zřejmě na boku a bohužel v místě, kde dopadají sluneční paprsky jen 90 minut dvakrát za pozemský den.

Na druhou stranu: celá mise byla od začátku ambiciózní, což je konec konců úděl podobných průkopnických misí. Nesmíme zapomínat také na to, že na Zemi váží Philae 100 kg, na Měsíci by vážil 16 kg a na povrchu komety jen jeden gram! Nikdy se navíc nepočítalo s tím, že Philae bude na povrchu pracovat dlouhé týdny nebo měsíce (nesrovnávejme to například s misemi na Mars).

Zatím není jasné, co bude dál. Energie postupně dochází. Baterie celkově vydrží asi 60 hodin. Politika a byrokracie ESA bohužel neumožňují instalaci RTG zdroje, který by dodával energii bez ohledu na Slunce i celé roky. V případě Philae by to možná ani nebylo dostatečně efektivní. Modul je navíc poměrně malý, vlezl by se vám na psací stů.!

Philae už na Zemi zaslal velké množství dat, dokonce drtivou většinu z toho, co vědci očekávali a navíc začal vrtat do povrchu. Je to asi jako kdybychom navštívili během jednoho dne Řím, viděli většinu památek a míst, které jsme chtěli. Jasně, když už jsme se tam trmáceli autobusem tak dlouho, mohli jsme tam zůstat déle než jeden den. Ale cíl byl splněn. Viděli jsme, co jsme chtěli a poslali domů pohlednici.

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
Aktualizovaná verze, fotogalerie na Exoplanety.cz zde.



Úvodní foto: Wkipedia, NASA, ESA - licence public domain




Související články




Komentáře

26.12.2014, 10:57

.... ñïñ çà èíôó!!...

23.12.2014, 04:32

.... ñïñ çà èíôó!!...

23.12.2014, 03:58

.... áëàãîäàðåí....

18.12.2014, 02:17

.... ñïàñèáî çà èíôó!...

11.12.2014, 18:57

.... thanks for information....

05.12.2014, 02:45

.... ñïñ!...

20.11.2014, 09:37 sluka

RTG zdroj?????

Snad termoelektrický zdroj poháněný teplem z jaderného rozpadu. Nejspíše plutonia. "Plutonium 238 (s poločasem rozpadu 87 let) představuje v současnosti nejefektivnější zdroj energie použitelný ve vesmírných sondách"

20.11.2014, 09:31

.... tnx!...

15.11.2014, 10:43 20listov

Úspěch

Podle mě jednoznačně úspěch. Jednou se bude říkat: " Všechno to začlo vlastně tenkrát u tý Rosetty.....".

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.