Pád kočky – jaké patro je kritické?

Biologie |

Je pravda, že kočka má určitou „nebezpečnou výšku“, ale při pádu z ještě vyššího patra už zase přežije? Aprílové téma není vymyšlené, ale přece jen spadá do oblasti vědy poněkud kuriózní.




 

Již několikrát jsem slyšel vyprávět o tom, že při pádu kočky z okna to funguje takhle: z určité malé vzdálenosti kočka přežije, je to prostě nízko. Větší výška ji nejspíš zabije, ovšem ještě vyšší zase nikoliv – má již dost času na to, aby se „zabalila“ a připravila na dopad. Působí to sice absurdně, ale nakonec, s padákem také platí, že nižší výška není nutně bezpečnější. Nicméně i tak jsem toto tvrzení pokládal za městskou legendu.

Ke svému překvapení jsem však v níže uvedeném zdroji narazil na odkaz na článek z časopisu Nature z roku 1988. Veterináři Whitney a Mehlhaff kočky z okna neházeli, ale ke svým datům se dostali prostě ze záznamů případů, kdy k pádu došlo náhodou. Vyhodnotili pády z 2. až 32. patra (výzkum je z New Yorku) a vyšlo jim, že 90 % koček pád opravdu přežilo. Ještě zajímavější je, že se opravdu potvrdila kritická výška – a to kolem 7. patra, u vyšších pater se pak úmrtnost opět snižovala.

Kočka má samozřejmě pro pád lepší poměr hmotnosti a povrchu, takže maximální rychlost volného pádu (kvůli odporu vzduchu) je menší než u člověka. I tak je to ale ještě 100 km/h, což by člověka nejspíš zabilo (viz autonehody), kočka nicméně dokáže dopadnout tak, aby náraz vyrovnala a vyhnula se vnitřním zraněním, která usmrtí člověka. Umí přistát s ohnutýma nohama, navíc je má proti člověku 4. Pokud už u kočky dojde ke zranění, tak nejspíš čelisti, když při dopadu hlava „cinkne“ o povrch.

Proč pak ale existuje kritická vzdálenost zrovna kolem 7. patra? Zdálo by se, že by to mělo být mnohem níže, ze 7 pater je přece dost času se na dopad připravit. Tady vysvětlení není úplně jasné, nicméně právě z této vzdálenosti již kočka dopadá maximální rychlostí. Autoři se domnívají, že dokud kočka zrychluje, zrychlením „ztuhne“, při konstantní rychlosti se ale uvolní a už na ni žádná síla nepůsobí.

Mimochodem, zvíře o velikosti myši by už údajně mělo přežít pád z jakékoliv výšky bez zranění. (To také zní trochu nečekaně, čekali bychom to spíše u tvora lehkého jako pavouk, kterých se takto zbavujeme běžně.)

 

Zdroj: Mick O´Hare: Proč má pivo bílou pěnu, Ikar 2007

Jedná se o zábavnou sbírku odpovědí na dopisy čtenářů z časopisu New Scientist

 

Poznámky:

– Další podobně rozšířené tvrzení o skocích a pádech praví, že sebevrazi již mnohdy dopadají mrtví. To je ale téměř jistě nepravda.

– Zájemci o problém pádu koček mohou na YouTube najít několik dokumentů (cat + fall apod.) a podívat se, jak se vlastně kočka „balí“. I když samozřejmě pád kočky např. ze stromu obvykle nikdo nestihne natočit (pomíjíme, že by někdo experiment uspořádal záměrně). V jednom zaznamenaném případě kočka ihned po dopadu prostě uteče, když se předtím zřítila z úctyhodně vysokého stromu; přitom to ani nevypadá, jako by dopadla na všechny čtyři (na konci videa ještě zpomalený záznam).

Obrázek: Zdroj Wikipedia, licence public domain











Komentáře

30.07.2014, 18:23

.... ñïñ çà èíôó!...

02.04.2009, 08:12 sashacz

Nebude to naopak

Autoři se domnívají, že dokud kočka zrychluje, zrychlením „ztuhne“, při konstantní rychlosti se ale uvolní a už na ni žádná síla nepůsobí. Podle mě při volném pádu zrychlení necítíme, naopak, až dosáhneme rychlosti, kdy se odpor vzduchu rovná zrychlení a padáme konstantní rychlostí, cítíme tlak vzduchu vzduchu. Vlastne ho cítíme celou dobu, ale zezačátku je malý, zavisí na rychlosti pádu.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.