Nástroje pitekantropů – byla v Asii doba bambusová?

Biologie |

Již Homo erectus (nebo i ještě starší formy člověka) se vydal z Afriky na pouť, která zavedla tyto lidi až do Číny nebo na Jávu. Cestou však před cca 1,6 milionem let jakoby téměř zapomněli výrobu kamenných nástrojů...




Skutečně, na nalezištích slavných „pitekantropů“ a „sinantropů“ (Homo erectus erectus/pekinensis nebo jak se tyto druhy dnes označují) kamenné nástroje prakticky scházejí, nebo jsou alespoň oproti těm africkým mnohem méně sofistikované, jakoby odfláklé, nejsou ani nějak specifické pro konkrétní kultury. Přitom právě výroba kamenných nástrojů se někdy pokládá za předěl mezi australopitéky a rodem Homo, jde téměř o „znamení lidskosti“. Došlo snad cestou z Afriky k nějakému kulturnímu úpadku? Je pravda, že tehdejší asijské formy člověka nepatří k našim předkům a později vyhynuly, nicméně se nabízejí otázky:

– mohli lidé bez kamenných nástrojů vůbec přežít?

– a proč by vlastně měl kulturní úpadek nastat, např. velikost mozku se během cesty z Afriky nezmenšila.

Jednou z teorií je, že v jihovýchodní Asii se mohly místo kamenných nástrojů používat bambusové. Pozůstatky z „doby bambusové“ se však pochopitelně nedochovaly…

K výrobě bambusových nástrojů je třeba kamene, vystačíme ale s jednoduchými nástroji a stačí jich jen pár. V tom není problém (nějaké kamenné nástroje se z té doby ve východní Asii přece jen našly), otázkou však zůstává, zda bambus může kámen zcela zastoupit. Archeologové Metin I. Eren z univerzity SMU (Dallas) a Ofer Bar-Yosef z Harvardu a jejich čínští kolegové se pokusili hádanku rozhodnout experimentálně. Chodili jižní Čínou, sbírali místní valouny, jen jednoduše je opracovávali (otloukání o sobe apod.) a pak se s nimi vrhli na bambus.

Výsledek: Bambus lze skutečně porazit pomocí jednoduché (téměř neopracované) kamenné „sekerky“ a stejně tak je jednoduché udělat z jeho dřeva nože, tj. dřevo různě loupat, řezat a ostřit. Vědci postupně získali zručnost a za 5 hodin dokázali vyrobit až 20 trvanlivých bambusových nožíků. Tyto nože pak stačí na porcování masa, mají ale problém proříznout kůži. V jiném experimentu se snažili nařezat z bambusu vlákna tak tenká, aby z nich třeba šlo uplést košík, nebo vyrobit oštěp, jímž by bylo možné zasáhnout zvíře na dálku. To se více-méně podařilo (ale právě „více-méně“).

Výsledek je proto sporný. Bambus se používat mohl, ale kámen podle všeho zcela nenahradí, takže bambusová teorie představuje pouze částečné vysvětlení toho, co v pravěké východní Asii archeologové pozorují…

 

Zdroj: SMU Research











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.