Perlička: Psí báseň – bad cat

Biologie |

Elisabetth Mannová Borgesová, dcera spisovatele Thomase Manna, provedla už v 60. letech se svým učenlivým anglickým setrem Arliem řadu pokusů, jak ho naučit rozumět lidskému jazyku i některým abstraktnějším konceptům.




V první fázi naučila psa počítat do čtyř, tj. na povel odlišit předmět (typicky talířek) s příslušným počtem nakreslených teček. Pak se naučil rozlišovat mezi napsanými číslicemi od 1 do 4 a vybrat vždy tu větší. Neprobíhalo to ale bez problémů a psa to zřejmě dost unavovalo, občas chyboval, někdy měl tendenci odpovídat náhodně a nebo experiment zcela odmítnout, třeba talířky shodit na zem.

Pak se pes dokonce naučil „číst“, tj. rozlišovat asi šest slov (kočka, kost…). Vždy na povel „kost“ vybral příslušné slovo. Prý ho dokonce uměl skládat i z jednotlivých písmen (na povedl Dog vytáhl z hromádky písmena D, O a G). Elisabeth pak svého svěřence dokonce učila psát na speciálním psacím stroji, kdy měl pes na povel vyťukat příslušnou sekvenci písmen. Na klávesnici psal Arlie tlačením nosu a aby lépe viděl, byly zde lupy. Panička se snažila hafana přimět k tomu, aby se díval i na to, co napsal, a v případě chyby se opravil, to se ale ukázalo být zcela nad síly Arlieho. Nedokázal se současně soustředit na „psaní“ a „čtení“. Pes byl úspěšnější, pokud se slova hláskovala a každé písmeno se řeklo několikrát, ve stylu CCC-AAA-TTT.

Asi těžko předpokládat, že by pes jakkoliv rozuměl tomu, co píše (byť i zde prý byly jakési náznaky, např. u věty good dog get bone), ale i jako pouhé memorování je to jistě obdivuhodný výkon.

Nakonec paní posadila Arlieho před psací stroj a nechala ho psát bez diktátu. Pes psal slova oddělovaná mezerami v jednom řádku. Pokud se řádek rozsekal, vznikla tak „báseň“.

Jedna z nich zněla takto:

bed a ccat

cad a baf

bdd af dff

art ad

abd ad arlie

bed a ccat

(pes znal i slovo bad, takže titulek článku není zase tak zcela od věci :-))

Dále se ale nepokračovalo, protože zatímco na diktát pes psal klidně, když měl psát sám, začal po chvíli tlouct do kláves tlapou, kňučet a výt.

Paní Borgesová ukázala báseň slavnému kritikovi moderní poezie a ten ji zařadil do poezie konkretistů. Aniž věděl, že jde o psa, vyjádřil se pochvalně o básníkově talentu a věřil, že v případě, že ve svém úsilí vytrvá, mohl by se stát obdivovaným umělcem…

(Na podobné téma viz také: Šimpanzí kresby diagnostikovány jako výtvor psychotika)

Poznámka: Pokus byl proveden ještě v předpočítačové éře, což značně omezilo jeho možnosti. Z novějších podobných experimentů viz např. článek Počítač pro psy potvrdil jejich inteligenci

 

Obrázek: anglický setr, pouze ilustrační, nikoliv Arlie. Zdroj obrázku Wikipedia, licence public domain

 

 Zdroj: Stanley Coren: Co má pes na jazyku, Knižní klub 2001

Poznámka: Informace obsažené v této knize je třeba ovšem brát obezřetně (jsou zde popisovány např. značně výstřední teorie, že např. psa měl ochočeného již první Homo sapiens v Evropě a to byla výhoda proti neandrtálcům).

 











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.