Student World

Země byla ještě velmi mladá a horká, když se přiřítilo těleso o velikosti asi dnešního Marsu a narazilo do naší planety. Nepochybně se jednalo o největší kolizi s kosmickým projektilem v dějinách Země. Následkem této velké srážky se okolo Země vytvořil disk žhavého materiálu, ze kterého se postupně zformoval Měsíc.

Dvě kosmické sondy STEREO (Solar TErrestrial RElations Observatory) se nyní blíží k tzv. Lagrangeovým bodům. Jedná se o takové body v soustavě Slunce – Země, v nichž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy. Pokud je v těchto bodech umístěno nějaké těleso, nemění svou polohu vůči Slunci a Zemi. Lagrangeovy body nalezl francouzský fyzik Joseph Louis Lagrange ve druhé polovině 18. století. V jednom z takových bodů, označeném jako L1 se nachází například sonda SOHO, která tak může 24 hodin denně a 7 dní v týdnu pozorovat naší nejbližší hvězdu a přinášet úchvatné snímky v reálném čase.

Kromě sond se v okolí těchto bodů nachází v gravitační pasti také velké množství prachu a planetek. Okolo bodů L4 a L5 by nyní měly prolétnout zmíněné sondy STEREO.

Podle některých teorií by se právě v této oblasti mohl před 4,5 miliardami lety zformovat hypotetický zárodek planety o velikosti Marsu, který od vědců dostal název Theia. Rostoucí gravitační vliv mladé Venuše ale postupně Theia vytlačil a poslal ji vstříc formující se Zemi. Následky srážky byly ohromné, okolo Země se vytvořil disk žhavého materiálu a z něj postupně vznikl Měsíc.

Sondy STEREO disponují dalekohledy, které by mohly odhalit menší planetky, pohybující se v okolí L4 a L5. Získaná data by pak umožnila vědcům lépe pochopit okolnosti vzniku Měsíce i podmínky, které panovaly v mladé vznikající Sluneční soustavě.

Dvojice družic STEREO (Solar-TErrestrial RElations Observatory Ahead) odstartovala z Mysu Canaveral pomocí nosné rakety Delta 2 ve čtvrtek 26. října 2006. Úkolem kosmických plavidel je výzkum Slunce, kosmického počasí a prostoru mezi Zemí a Sluncem.

Převzato z webu Exoplanety.cz.

autor Petr Kubala