Dopis čtenáře: Melissa Franklinová hovořila v Santa Barbaře o teoretické fyzice

Astronomie |

Jen tak narychlo. Určitě zapomenu důležité věci. Nedávno se v zdejším Institutu pro teoretickou fyziku, kterému šéfuje David Gross, konala veřejná přednáška, tentokrát z experimentální částicové fyziky (takových je pár za rok). Řečnicí ...




Jen tak narychlo. Určitě zapomenu důležité věci. Nedávno se v zdejším Institutu pro teoretickou fyziku, kterému šéfuje David Gross, konala veřejná přednáška, tentokrát z experimentální částicové fyziky (takových je pár za rok). Řečnicí byla Melissa Franklinová z Harvardu, pracující ve Fermilabu v Chicagu, známá svou výřečností. Oficiální titulek byl "This particular elegant universe" – "Tenhle konkrétní elegantní vesmír", zjevná narážka na knihu Briana Greena (přičemž vysvětlovala, že tenhle reálný vesmír, se všemi narušenými symetriemi apod., je ještě hezčí než ten vesmír teoretiků strun, stejně jako krajina je hezká, až když se nad ní vznáší mlha).

Přednáška trvala více než hodinu a byla nabitá vtipem, ačkoliv se Melissa zavázala, že se pokusí nebýt vtipná. Nejprve začala se slajdem "Brief History Of ##me" – z názvu známé Hawkingovy knihy vyškrtla dvě písmena a změnila jej tak na Stručnou historii mě. V deseti prý rozbila kolo, už se nikdy nespravilo, ve čtrnácti jí ve škole ukazovali ve fyzice skákací míček a jí to hrozně nudilo (ale přitahovaly ji chlapi), nakonec šla na
postgraduální studium, kde jí nejprve vše připadalo jako chaos (znázornila ho uměleckým obrázkem), ale pak se rozhodla, že na to nemusí být chytrá, že jen musí chtít, a tak nakonec nastoupila na Harvard jako Junior Fellow.

Ukazovala, jak dnes lidstvo chápe elementární částice. Jsou ve třech skupinách, červené (to jsou kvarky), zelené (to nejsou kvarky) a modré (ty byly objeveny v Evropě), přičemž zelené byly leptony a modré částice sil. Ukazovala fotky Rutherforda, který objevil atomové jádro, a rozebírala jeho knírek i jiné rysy tváře z pohledu ženy. Když mluvila o struktuře částic, vždycky se snažila uvnitř nalézt psa (měla různé obrázky) – diskutovala, s jakou přesností víme, že kvarky nemají vnitřní strukturu -, jen jednou na začátku zkoumala, zda je v oplatce čokoládová poleva, tím, že dostatečně krátké vlny na moři oplatku rozdělí v půli (což mělo za úkol vysvětlit, že ke zkoumání detailů je třeba krátká vlnová délka, tedy velká energie).

Ukázala několik fotografií důležitých lidí, kteří ji ovlivnili, třeba Gell-Manna, podle kterého pojmenovala svého psa. Na fotografiích ukázala a vysvětlila, že rozdíl mezi teoretiky a experimentátory je v tom, že teoretici jsou muži, zatímco experimentátoři jsou ženy (ukázala svou avantgardní fotografii, na níž nalezla top kvark na svém střevíčku). Líčila, jak byly postupně nalezeny jednotlivé částice standardního modelu a jak za to dostali Nobelovy ceny, jen oni za top kvark nedostali Nobelovu cenu, protože jich bylo 450 a cena se smí dát jen třem. Ukázala seznam svého 450členného týmu a zakroužkovala důležité členy fixem (sebe).

Ukazovala, jak fungují magnety a detektory v urychlovačích, jak se částice roztlačují na velké rychlosti (jak si sama sebe po nocích představuje, že je částice letící trubkou), jak se vyrábějí, říkala, kolik to stojí a že těch 450 lidí pracujících na drahém zařízení sdílí jen jednu konvici na kafe a ukázala i fotky automatů na kokakolu a pepsikolu a na bramborové lupínky a čokoládu, aby dokreslila, jak se tam stravují (ale také i architektonicky exotickou budovu, v níž občas obědvají). Posteskla si i nad tím, že zastavili v USA superkolajdér, ale rozzářily se jí oči, když připomněla, že jsou republikáni zpátky a že se to možná zase zlepší. (Experimentální částicová fyzika je z velké části podporována z peněz na obranu, kterých republikáni hodlají utratit více.) Nadávala na Clintona, že Fermilabu ani nepogratuloval, když nalezli top kvark, že je nemá rád a přitom volá kdekomu na Superbowl nebo tahá různé komediantky do Bílého domu. :-) Za pár let se asi budou muset přesouvat do CERNu, protože tam bude větší urychlovač, na který mají více peněz, ale že to má nevýhodu, že třeba musí být člověk s Francouzi apod.

Na konci byl prostor pro otázky, které se týkaly technických parametrů urychlovače, případně vzorce E=mc^2.

Poznámka redakce: Názory uveřejněné v rubrice dopisy a takto označené nevyjadřují stanovisko redakce.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.