Student World

DNA jako médium pro předávání zpráv i jako inspirace pro boj proti spamu. Objevy nových měsíců Saturnu a Neptunu. Ganymédés a eroze na Marsu. Původ psů dingo. Pravidelný přehled odkazů přinášíme tentokrát výjimečně už před víkendem.

Dva nové měsíce objevila sonda Cassini u Saturnu. Tato planeta má tak podle posledních poznatků alespoň 33 satelitů.
http://ihned.cz/1-10075640-14776490-006000_d-17
O Saturnových měsících viz též
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1557
Vyšší bude zřejmě také počet měsíců Neptuna
http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99996298

Pod zledovatělým povrchem Jupietrova měsíce Ganymédes se možná nacházejí skalní útvary. Abnormality v rozložení hmoty by mohly pomoci v řešení otázky, zda se pod ledovou krustou může nalézat kapalný oceán.
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1556

Dingo se do Austrálie dostal před asi 5 000 lety a vznikl z čínského domestikovaného psa (nikoliv indického – takové zjištění samozřejmě může hrát vliv v našich úvahách o tom, jak probíhaly pravěké migrace). Současní dingové jsou potomky jen velmi malé zakladatelské populace.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=866&music=&x=
Poznámky: Dingo se tedy dostal do Austrálie až poté, co došlo k oddělení Tasmánie (kde nežije a nikdy nežil). Najdeme ho naproti tomu také na Nové Guineji a jeho migrace je zřejmě spojena s autronéskými národy. Pak už zůstává jen otázka, proč (pokud by existoval kontakt mezi Austrálií a Novou Guineou) se do Austrálie před příchodem Evropanů nikdy nedostaly některé novoguinejské kulturní dovednosti jako zemědělství či keramika.

Fotografie dvou marsovských údolí ve vysokém rozlišení – patrné jsou stopy po erozi.
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1560

Metody původně používané k analýze DNA by mohly pomáhat také při odhalování spamu. (Chystáme podrobnější informace.)
http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99996292

Jasně nejkontroverznější příspěvek v těch odkazech: Hypotetické zprávy od mimozemšťanů napsané do DNA
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A040816_163747_vedatech_jpl&l=1
Přes poněkud blábolivý charakter článku na Idnes (ve stylu "namísto zkoumání signálů přicházejících z Vesmíru zkoumejte genom") už něco takového nejspíš napadlo skoro každého z nás. Nedala by se DNA použít k přenášení informací, speciálním šifrám apod.? Námět na špionážní román z blízké budoucnosti je nasnadě.
Pokud bychom hypoteticky uvažovali o možnosti zakódovat do DNA nějakou informaci a uchovat ji přes miliardy let, pak by to vyžadovalo:
– neexistenci selekce, která by zbytečné úseky odstraňovala (fakt, že nekódující sekvence nepodléhají zdaleka tolik mutacím jako geny, svědčí pouze o tom, že název junk je pro ně zavádějící). DNA dnes proto není ani tak stoupou nějakého původního plánu, ale spíše archivem "moudrostí devonského moře" (metafora R. Dawkinse).
– svázání šifry v DNA s nějakým funkčním mechanismem. To by ale vyžadovalo přímo "navrhnout" organismus jako celek. Pokud bychom takto navrhli virus, stejně bychom museli detailně znát metabolismus ostatních organismů.
– každopádně tyto související úvahy, bez ohledu na poněkud potřeštěné spekulace o plánech mimozemšťanů, vedou zase k otázce, zda na počátku života byla právě DNA (či RNA), nebo zda jde spíše o záznamové digitální médium.
– v článku na Idnes je citován astrobiolog Davies, který doporučuje hledat úseky DNA se speciálními vlastnostmi (posuzováno formálně – "lingvisticky/informaticky", nikoliv z hlediska funkce). To se každopádně jeví být jako velmi zajímavé téma k výzkumu. Na Science Worldu jsme již psali o analýze z hlediska Zipfova zákona.
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/EA1AB026FA4D6794C1256E9700489CB4?OpenDocument&cast=1

autor Pavel Houser