Matematikova odpověď na matematikovu otázku

Matematika |

Anglický matematik Hardy přišel v době první světové války navštívit do nemocnice svého přítele, indického matematika Ramanujana. Hardy byl zapřisáhlý starý mládenec ve společenském styku poněkud nejistý a zcela ignorující formální pr ...




Anglický matematik Hardy přišel v době první světové války navštívit do nemocnice svého přítele, indického matematika Ramanujana. Hardy byl zapřisáhlý starý mládenec ve společenském styku poněkud nejistý a zcela ignorující formální pravidla komunikace. Proto přikročil k Ramanujanově lůžku a místo pozdravu ze sebe vychrlil: "Myslím, že číslo mého taxíku bylo 1729. Ale zdá se mi to dost hloupé číslo."

Načež Ramanujan odpověděl: "Ne, Hardy! To číslo je velice zajímavé. Je to nejmenší číslo vyjádřitelné jako součet dvou třetích mocnin dvěma různými způsoby."

S pomocí kalkulačky lze skutečně ověřit, že 1729 = 1 exp 3 + 12 exp 3 (tj. 1 + 1728) a současně 10 exp 3 + 9 exp 3, tj. 1000 + 729. Ramanujanův výkon je zčásti vysvětlitelný tím, že využil mocnin známých a snadno spočitatelných, tj. 10 exp 3 a 1 exp 3. Ovšem zjistit z hlavy, že žádné číslo menší než 1729 takovou vlastnost nemá…

Ramanujan byl mimochodem jedním z prvních neevropských/neamerických matematiků, jimž se na Západě dostalo uznání. Jeho talent byl zbržděn tím, že na univerzitě v Madrásu nesložil zkoušku z angličtiny. Posléze jej Hardy objevil díky dopisu, který mu Ramanujan svojí lámavou angličtinou poslal – jednalo se přitom o typické šťastné nalezení jehly v kupce sena, protože vědci samozřejmě dostávají podobných dopisů celou řadu a mnohdy se ani nečtou, ježto se vesměs jedná o díla lidí psychicky narušených (John Barrow v Teorii všeho navíc jako zajímavý psycho/sociologický postřeh dodává, že pisateli těchto listů prakticky nikdy nejsou ženy).

(Zdroj: G. H. Hardy: Obrana matematikova, předmluva C. P. Snowa, Praha, Prostor, 1999)

P.S.: Abychom historce dodali na smutné bizarnosti – Ramanujan v době Hardyho návštěvy již umíral, neboť v Anglii se mu kromě obrovských poct (ve 30 letech byl zvolen za člena Královské vědecké společnosti) dostalo také tehdy neléčitelné tuberkulózy. Zájem o přemýšlení mu však umožňoval silou svého intelektu alespoň do jisté míry překonat i neradostný fyzický stav. I proto je celá příhoda součástí knihy, která se snaží i nematematikům přiblížit, co je vlastně na celém oboru tak fascinujícího.








Související články




Komentáře

27.07.2014, 14:50

.... ñïàñèáî çà èíôó....

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.