Student World

Astronomové nalezli pulsar jehož stáří je významně menší než by mělo být podle současných teorií. Společně s dalším pulsarem objeveným v roce 2000, který je naopak starší než bylo původně usuzováno, oba tyto objekty nutí vědce změnit pohled na určování stáří těchto pozůstatků hvězd.

Pulsary jsou pozůstatky po hmotných hvězdách, které zaniknou výbuchem supernovy. Obálka původní hvězdy je odvržena do okolního prostoru, zatímco její jádro se zhroutí do neutronové hvězdy, objektu s obrovskou hustotou hmoty. Předpokládá se, že během kolapsu trvajícího jen několik sekund dostane neutronová hvězda řadu impulsů, které ji roztočí na velmi vysoké otáčky. Pulsar vyzařuje intenzívní elektromagnetické záření, čímž ztrácí energii a postupně se zpomaluje.

Dosud se předpokládalo, že stanovit stáří pulsaru, tedy dobu od výbuchu supernovy, je možné na základě tří předpokladů – pulsar v době vzniku rotoval mnohem rychleji než dnes, jeho hmotnost, magnetické pole a další fyzikální charakteristiky se nemění s časem a tempo zpomalování může být odhadnuto aplikací fyziky popisující rotující magnet ve vakuu.

Jak se ale zdá, zřejmě tyto předpoklady nejsou správné. Za pomoci radioteleskopu VLA (Very Large Array) studovali astronomové v letech 1989 a 2000 pulsar s označením B1951+32 a pozůstatek výbuchu supernovy CTB 80. Oba objekty leží ve vzdálenosti 8 000 světelných roků. Přitom se ukázalo, že pulsar se pohybuje vůči plynové obálce vzniklé při explozi rychlostí 800 000 km/hod. Z logického předpokladu, že jeho pohyb začal v minulost právě ve středu této obálky, vychází jeho stáří na 64 tisíc let. Na základě dosavadní metody vycházející ze zpomalování rotace ovšem dostávají vědci stáří 107 000 let.

Tento výrazný rozdíl, společně s jiným pulsarem objeveným v roce 2000, u kterého je situace opačná, znamená významný argument proti používání dosavadní metody. Pulsary zřejmě není možné rozřadit do přesných přihrádek, ale je nutno je zkoumat každý samostatně. A hlavně je nutno znovu důkladně zvážit všechny tři předpoklady, ze kterých vychází současné určování stáří pulsarů.

Pozůstatek supernovy společně se znározněním polohy pulsaru (křížek) a jeho dráhy pohybu (vektor). Zdroj snímku: National Radio Astronomical Observatory.

autor Pavel Koten