Student World

Pozemské mikroorganismy dokáží přežít ve velice extrémních podmínkách. Pokud je srovnáme s podmínkami na cizích planetách, dospějeme k závěru, že se mnohdy zase tolik neliší. Je to ale nějaký důkaz pro existenci mimozemského života?

Zřejmě je třeba přesněji rozlišovat pojmy; jedna věc je, že některé pozemské mikroorganismy by bez větších problémů dokázaly na cizích planetách dlouhodobě přežít (streptokoky konec konců přečkaly i let kosmické sondy a její pobyt na Měsíci, aby se živé vrátily domů).
Druhá věc je, zda by zde dokázaly žít i v aktivním stavu a rozmnožovat se. Vzhledem k tomu, že život najdeme na Zemi skutečně i na těch nejnehostinnějších místech, dokázaly by se některé pozemské organismy snad uplatnit na Marsu a možná i na Venuši. Nelze vyloučit, že se tam časem i dostanou a snad se tam už i dostaly.
Nicméně na Marsu ani na Venuši nevznikly souvislé ekosystémy, jedná se maximálně o osamělé vyslance v cizím prostředí. Především však (současné) podmínky Marsu a Venuše zřejmě vylučují autonomní vznik místního života. Snad byla kdysi na obou planetách jiná teplota, snad zde bylo více vody v kapalném stavu – dnes je to však prostředí, kde si vznik života lze představit jen velmi obtížně.
Mezi podmínkami pro život a podmínkami pro vznik života je totiž zásadní rozdíl. Teprve poměrně pozdě, když jsou ta "nejlepší" prostředí životem obsazena, dojde ke specializaci i na okrajových nikách. Biochemické mechanismy se však rodí jinde, tak, kde nastane dostatečná koncentrace organických látek.
Dokonce i v případě Země existuje teorie, že ke vzniku života bylo potřeba relativně velmi krátké období mezi objevením se vody v kapalném skupenství a chvílí, kdy byla Země pokryta kilometrovým oceánem. V naředěných roztocích už převládá hydrolýza organických látek, život tedy musel vzniknout v krátkém období, kdy bylo vše pokrytou pouze slabou vrstvou vody a roztoky měly šanci se zakoncentrovat.
Ve skutečnosti to mohlo být samozřejmě trochu jinak, než předpokládá výše popsaná hypotéza – organické látky se mohly koncentrovat třeba na čáře příboje, v jezírku odděleném od zbytku oceánu (zde navíc třeba ve vazbě na jílovité povrchy, které rovněž vykazují známky dědičnosti) nebo i v atmosféře.
Ale to je vedlejší, zpět k původnímu tématu. Smyslem tohoto článku bylo prostě ukázat, že fakt možného přežití pozemské bakterie někde ve vesmíru nemá přímý vztah k odpovědi na otázku, zda zde život skutečně vznikl. Možné je, že vznikl původně ještě někde jinde než na Zemi a pak byl roznášen kometami či meteority. Nicméně žádný přesvědčivý důkaz o tom nemáme. Komety však mohly sehrát roli dopravců organických látek, kterých se v jejich chvostech vyskytuje skutečně velké množství…

(Zdroj: Stanislava Ramešová, Marcel Grun, Jiří Grygar: Trialog o životě ve vesmíru, Eminent, Praha, 2001)

autor Pavel Houser