Dark Market: Kartáři a agenti

Technologie |

Na DarkMarketu rutinně vydělávali většinu peněz „obyčejní“ členové; administrátoři podstupovali největší riziko za nejmenší finanční odměnu.

Dark Market: Kartáři a agenti



Ke konci našeho rozhovoru mi Corey /manažer Googlu/ řekl, že jeden jeho kamarád policista investoval spoustu času do vybudování přátelských vztahů s hackery. Spřátelil se s nimi do takové míry, že z něj nakonec udělali správce rozsáhlé webové stránky věnované kyberzločinu. „Dost možná si s tebou rád popovídá,“ řekl. „Vedl stránku zvanou DarkMarket (Temný trh).“ To bylo poprvé, kdy jsem slyšel o stránce takového jména i o zvláštním agentu FBI Keithovi J. Mularském. Byl to začátek zvláštní cesty.
Naplánoval jsem si, že se setkám a promluvím si s co možná největším počtem aktérů, kteří v historii DarkMarketu hráli ústřední roli. Zloději, policajti, dvojití agenti, právníci, hackeři, crackeři a různí další kriminálníci ještě prozaičtějších jmen byli rozptýleni po dvanácti státech světa. Studoval jsem i objemné svazky soudních dokumentů souvisejících s webem DarkMarket a snažil se komunikovat se všemi, kdo v nich figurovali. Další dokumenty a informace jsem získal od bývalých či současných kyberzločinců a policistů. Nepodařilo se mi sice získat přístup ke kompletnímu archivu samotné webové stránky, ale nakonec jsem sehnal jeho podstatnou část. Ten jediný, kdo má kompletní archiv u sebe a kdo dohlížel na veškerou dokumentaci vztahující se k DarkMarketu, je agent Mularski.

Web DarkMarket.com byl založen v květnu roku 2005. Ačkoliv v prvních měsících existence to bylo takové digitální město duchů, na podzim téhož roku už stránka přivábila některé významné postavy z ostatních kartářských diskusních fór. Nejaktivnějším z nich byl JiLsi, hacker ze Srí Lanky, který dříve založil vlastní webovou stránku s názvem The Vouched a jenž také působil v roli moderátora na malé, zato však vlivné anglicky psané sekci webu Mazafaka.ru.
Zanedlouho byl JiLsi dosazen na místo globálního moderátora DarkMarketu – a takový moderátor je na pomyslném žebříčku jen o jednu příčku pod správcem. JiLsi si dal za cíl, že pozvedne pověst DarkMarketu na tu nejvyšší úroveň. Snažil se o to samé, o co se pokoušel i Iceman v případě CardersMarket – JiLsi prostě chtěl, aby v anglicky hovořícím světě byl DarkMarket uznáván jako přední kriminální web. Neúnavně pracoval z internetové kavárny Java Bean na severu Londýna. Do května 2006 se mu podařilo přilákat na stránku dalších několik set nových členů. Šlo především o anglicky hovořící uživatele, ale přibylo i dost Rusů.

Zrovna když si DarkMarket začal budovat jméno u kartářů z celého světa, původní zakladatelé se rozhodli, že stránku uzavřou. Obávali se totiž infiltrace ze strany tajných služeb. Jednoho ze zakladatelů znepokojovalo, jak moc je DarkMarket úspěšný. Avšak na rostoucím renomé chtěl stavět JiLsi společně s dalšími kamarády, a proto si jednoduše zaregistroval doménu darkmarket.ws (národní doména .ws patří státu Západní Samoa).
A tak se dali do práce. DarkMarket se mohl pochlubit patronátem renomovaného ruského hackera známého pod přezdívkou Shtirlitz – byl to veterán z CarderPlanet – jenž představoval cosi jako most mezi ruskými kartářskými stránkami a DarkMarketem.
Byli tam i další. Na DarkMarket se přišel podívat také Matrix001. Jeho reputace coby specialisty na grafický design rostla od chvíle, co se stal členem Mezinárodní asociace pro pokroky zločinu. Co však spatřil na DarkMarketu, na něj tedy moc dojem nedělalo – fórum bylo řešené nešikovně a i z hlediska bezpečnosti na tom bylo bídně. Poslal proto zprávu správci JiLsimu a servítky si zrovna nebral – narážel na to, že nepřátelé jako Iceman jsou s to kdykoliv stránku hacknout, protože běží na nevhodném softwaru. Matrix se nabídl, že nainstaluje lepší systém. JiLsi to uvítal. Tím začal Matrixův vzestup v hierarchickém uspořádání komunity.
A na cestě byla další pomoc. V krátkém čase se JiLsimu podařilo zlanařit jistého člověka s přezdívkou Master Splyntr, jehož přemluvil, aby se ujal postu moderátora fóra. Master Splyntr byla přezdívka notoricky známého polského spammera Pavla Kaminského. Přezdívku si dal – jak typicky pubertální – po kryse, která učila bojové umění želvy z dětského kresleného seriálu Želvy Ninja. Z úcty ke svému hrdinovi a jeho dovednostem byl Master Splyntr znám ve spammerské a hackerské komunitou též jako „sensei“.
Pravou identitu Mastera Splyntra odhalila britská protispamová organizace SpamHaus.org.

Kvůli zájmu Spamhausu měl Master Splyntr už na čele cejch. Když se přesunul od spamování do říše kartářství, jeho aktivity se staly předmětem vyšetřování pěti policejních sborů z různých koutů světa. Kaminski byl také spojován s masovým šířením malwaru, virů a trojských koní. Byl prostě známá firma a JiLsi se radoval, že do vod DarkMarketu dokázal zlákat tak velkou rybu. O Splyntra a Matrixe svědomitě pečoval. Na obzoru se rýsoval zrod skvělého týmu, a když se k nim přidal ještě Cha0, turecká kriminální kapacita, DarkMarket získal jasnou auru zaručeného úspěchu.
Na první pohled přitom na DarkMarketu nebylo nic pozoruhodného. Fungoval stejně jako ostatní diskusní fóra, kde se lidé baví třeba o nástrahách rodičovství nebo o vzrušení ze včelaření. Rozdíl byl ovšem v tom, že na DarkMarket se člověk nemohl dostat tak snadno. Podmínkou členství byla v první řadě nominace a také lustrace. Tohle však pro jedince, kteří důkladně znali kartářskou scénu a měli opravdové odhodlání se do fóra dostat, nepředstavovalo větší problém. Skutečný obchod – nákup a prodej – se neuzavíral na fóru. Důvodem tohoto opatření byla bezpečnost. DarkMarket představoval pouze místo, kde se prodejci a kupující setkávali; klientelu si tam hledali výrobci skimmovacích zařízení; pro držitele databází s údaji o kreditních kartách to byla možnost, jak rekrutovat tým, který provede cash-out operace, tedy výběry peněz (což je kritická část celého procesu – členové týmu musejí fyzicky chodit od jednoho bankomatu k druhému a z účtů vybírat peníze). Konkrétní podrobnosti o jednotlivých obchodech se ale vyjednávaly téměř výlučně soukromě přes komunikační programy typu ICQ, navíc s použitím šifrování.

Bylo to paradoxní, ale kdo na DarkMarketu rutinně vydělával většinu peněz, byli „obyčejní“ členové: administrátoři podstupovali největší riziko za nejmenší finanční odměnu. Za tři odpracované roky si JiLsi s Matrixem přišli na pár šupů a MasterSplyntr si účtoval peníze pouze za údržbu serverů, jinak se soustředil na své spamové impérium.
Na DarkMarketu figurovala také záhadná postava jménem Shtirlitz. Pohyboval se zde vlastně skoro od chvíle, co stránka vznikla. Přezdívku si dal po fiktivním hrdinovi Maxi Otto von Stierlitzi. V románech Juliana Semjonova byl Stierlitz nacistickým důstojníkem, který za druhé světové války pracoval jako tajný agent ve službách Moskvy. Byl to takový sovětský James Bond a v myslích Rusů utkvěl díky sérii populárních filmů natočených dle knižních předloh vydaných v 70. letech. Tichý, ale zatraceně přitažlivý Stierlitz zůstává díky své nesmírné odvaze, inteligenci a neochvějné oddanosti rodné zemi silným vlasteneckým symbolem i v postkomunistickém Rusku. Takže sovětského špiona Stierlitze už známe, ale kdo byl kartář Shtirlitz (své jméno přepsal z ruštiny do angličtiny, proto to „h“ navíc)? Byl i on agentem KGB? Nebo snad dvojitým agentem, který dělal zároveň i pro federální policii USA či americké Tajné služby? Nebo šlo prostě o mistra kartáře? Jeden z členů CarderPlanet, který se se Shtirlitzem setkal, jej popsal jako „chlápka před třicítkou a árijský typ“. Pravidelně si kupoval padělané cestovní pasy a jednu dobu žil v Praze. Na CarderPlanet o něm mluvili jako o „dobrém a spolehlivém klukovi“, jenže později začali ostatní kartáři mít podezření, že svou roli jen hraje a že se z něj nakonec vyklube jeden z nejzkušenějších amerických policejních důstojníků.

Ať už byly jeho skutečné cíle v roli jednoho z nejvyšších členů DarkMarketu jakékoli, byl všudypřítomný, přesto však nenápadný. I v systému vykazoval docela malou aktivitu. Podobně ani poslední příchozí do řad administrátorů, Lord Cyric, se patrně vůbec nepodílel na nákupech a prodejích dat. Oba se pilně snažili, aby vše fungovalo, jak má, a v komunitě se těšili legendárnímu věhlasu.
Stejně tak ale oba měli svá tajemství. Některé věci vůbec nebyly takové, jaké se zdály.

Tento text je úryvkem z knihy
Misha Glenny: Temný trh – Kyberzloději, kyberpolicisté a vy
O knize na stránkách vydavatele

obalka-knihy



Úvodní foto: historicair, wikipedia, licence obrázku GFDL, Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported




Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.