Student World

Do současné doby neznámá americká společnost Star Bridge ohlásila v únoru t. r. svůj první technologický počin. Je jím rychlejší, univerzálnější počítačová architektura, na které může být založeno vše, počínaje Webserverem a opékačem topinek konče. Firma nedávno dokončila testování "hyperpočítače" pojmenovaného Hal-4rW1 a tvrdí, že je rychlejší a univerzálnější než jakýkoli jiný typ na současném trhu.
Při testování počítač zpracovával výpočty rychlostí 12,84 bilionu operací za sekundu, což je 60 000x větší rychlost, než s jakou pracuje PC s procesorem taktovaným na 350 Mhz. Ovšem velikosti Hala a PC jsou v poměru 1 : 1, podobné je to i s váhou. "Náš systém není pouze menší, levnější, ale spotřebuje i méně energie než ostatní superpočítače," řekl Brent Ward, zástupce výkonného ředitele Star Bridge. "Jeho použití sahá od sféry informačních technologií až do spotřební elektroniky. Mnoho zařízení používajících čip bude naši technologii využívat, aby se stala rychlejšími a menšími, počínaje toasterem přes videokameru a konče automobily."
Abychom plně pochopili dosah prohlášení, uveďme pro srovnání, že jeden z nejrychlejších superpočítačů, Blue Pacific od IBM, na kterém jsou prováděny simulace účinků nukleárních zbraní v laboratořích Lawrence Livermorea, zpracuje za sekundu 3,9 bilionu operací. "Je to jako v béčkovém westernu. Jakmile se roznese, že jste nejrychlejší, každý se snaží vás dostat," okomentoval prohlášení Star Bridge tiskový mluvčí laboratoří.
K Halovi a vůbec celému Star Bridge zaujímají někteří pozorovatelé rozporuplné stanovisko. Připomínají, že k odzkoušení byly zřejmě použity jiné benchmarkové testy, než jakými byly hodnoceny superpočítače IBM a hlavně, že na něm nebyl testován chod reálných aplikací. Profesor Benson ze sanfranciské univerzity svůj postoj vysvětluje tím, že podle jeho názoru byly k odhadu výkonu stroje použity operace s čtyřbitovými celými čísly, které jsou mnohem méně náročnější než operace s 64bitovou plovoucí čárkou. Výkon superpočítačů se obvykle udává v počtu operací s plovoucí čárkou za sekundu (FLOPS). Proto se nedá porovnávat výkon Hala, udaný v počtu operací za sekundu, s výkonem Blue Pacificu, měřeným počtem operací s plovoucí čárkou za sekundu. "Až uvidím na Halu běžet aplikaci, možná budu mluvit jinak," říká jeden z hlavních pochybovačů.
Ve Star Bridge pracovali na vývoji počítače 15 let. Základem jeho architektury jsou tzv. Field-Programmable Gate Array čipy (FPGA), do češtiny volně přeloženo jako zónově programovatelné čipy, v podstatě čisté křemíkové destičky, které mohou být nekonečně mnohokrát přeprogramovány. Společnost Xilinx, která čipy vynalezla, je zdarma poskytla spolu s technickou podporou pro vývoj Hala. V současné době je o možnosti využití FPGA čipů velký zájem, mnoho společností je již ve svých výrobcích používá. IBM je například zabudovalo do svých ATM přepínačů. Superpočítač Hal v sobě obsahuje 280 čipů od Xylinxu na 36 samostatných des-kách s integrovanými obvody. Star Bridge vyvinul i svůj operační, vývojový systém Viva, obsahující nástroje k programování čipů a speciálních aplikací, stejně jako grafické rozhraní. Společnost zaměstnává 120 programátorů, kteří jsou schopni postavit aplikace přesně šité na míru zákazníkovým potřebám. Není se co divit, předběžně byla cena jednoho superpočítače stanovena na 26 mil. dolarů.
Tajemství rychlosti Hala spočívá v hierarchické struktuře FPGA čipů, která umožňuje větší kontrolu nad systémovými komponentami přenášejícími informace. "Můžete si zkonfigurovat paměť jak chcete. Můžete mít jeden hlavní procesor nebo část jednoho procesoru spolupracující s částmi dalších procesorů. Máte dokonalou kontrolu nad každým bitem," tvrdí Brent Ward. Uvedl, že Star Bridge má rozjednané smlouvy s několika telekomunikačními a farmaceutickými firmami, jejich vývojáři pracují na renderovacím systému pro Hollywood a geofyzikální vizualizační aplikaci pro naftové společnosti. První designovou aplikací by měl být modelovací algoritmus pro výzkum genů a biologické inženýrství.
Superpočítač Hal však není splněným cílem společnosti. V postatě slouží jen k upoutání pozornosti odborné veřejnosti, což se vcelku daří. Ve Star Bridge se hodlají věnovat především rozšíření technologie programovatelných čipů do všech oblastí průmyslu, ve kterých se používají nebo budou používat k řízení čipy. Všechny technologické postupy včetně vlastního softwaru Viva jsou nebo budou patentovány.
Nehledě na poněkud skeptické přijetí, jsou lídři Star Bridge přesvědčeni, že po předvedení běhu reálné aplikace, které by mělo přijít nejpozději letos v říjnu, vypukne ve světě superpočítačů opravdová bouře.

autor Ivan Jakubík