Stevie Wonder bude mít křemíkové oči

Technologie |

Zpěvák Stevie Wonder oznámil, že si nechá do oka implantovat čip, který by mu měl vrátit alespoň část zraku. Patří totiž k necelé desetině nevidomých, kteří mají poškozenu sítnici, zatímco ostatní části oka i nervové spoje a vyhodnoco ...




Zpěvák Stevie Wonder oznámil, že si nechá do oka implantovat čip, který by mu měl vrátit alespoň část zraku. Patří totiž k necelé desetině nevidomých, kteří mají poškozenu sítnici, zatímco ostatní části oka i nervové spoje a vyhodnocovací centra mají v pořádku.

Lékaři z baltimorské Univerzity Johnse Hopkinse spolupracují na vývoji této elektronické protézy s techniky ze dvou univerzit v Severní Karolíně již deset let. Nyní dospěli do stádia, ve kterém mohou dobrovolníkům implantovat první funkční vzorky. Ty se zatím ještě vyznačují malou rozlišovací schopností (5 x 5 bodů, což umožňuje pouze rozeznávat obrysy předmětů do vzdálenosti 4 m a číst velká písmena) a k jejich napájení jsou potřeba zvláštní brýle, je to však určitě lepší než nic.

Po řadě pokusů vyšlo najevo, že i poškozená sítnice dokáže z větší části (kolem 70 %) předávat očnímu nervu signály, pokud je dodatečně elektricky drážděna. Stačí přiložit k sítnici příslušně vytvarovaný čip s elektrickými kontakty, a tím obnovit (v omezené míře) přenos obrazu do mozku. Není tedy třeba nijak zasahovat do zrakových center v mozku, jak s tím počítají jiné výzkumné týmy.

Zásadním problémem je reakce organismu na cizí těleso. Vědcům se podařilo vyvinout elastickou mřížku, která oku zpravidla nevadí, a na kterou lze tedy usadit protézu. Nezapomíná se ani na nebezpečí elektrických výbojů způsobených poruchou čipu. Živá sítnice je totiž od umělé galvanicky oddělena.

Dalším velkým problémem je přísun energie. Oko je příliš malé na to, aby se přímo do něj dala umístit baterie, navíc by bylo třeba do něj znovu zasahovat při každé výměně článků. Ani napájení pomocí vodičů není — s ohledem na velkou pohyblivost oka — to pravé. Nabízí se proto využití solárních baterií. Jejich kapacita však kvůli omezené ploše článků a nevyrovnané intenzitě vnějšího světla nepostačuje. Proto je problém v současnosti řešen výkonným laserem, který předává do solárních článků podstatně více světelné energie. Laserový paprsek přitom prochází optikou i vnitřkem oka, aniž by cestou nějak škodil.

Další vývoj bude podle všeho soustředěn na zvyšování vzorkovacího rastru (při rozlišení 250 x 250 bodů už lze číst knihy a noviny) a snižování spotřeby. Pokud ovšem nebude vynalezen nějaký vysoce koncentrovaný zdroj energie, budou se muset pacienti smířit s laserovými brýlemi a sadou baterií u pasu.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.