Svobodný přístup k vědeckým informacím

Technologie |

Na konkurenčním serveru Živě se objevil článek Hynka Hankeho o svobodném přístupu k vědeckým informacím. Dle tohoto článku by se měly objevit jakési veřejně dostupné knihovny vědy. Celá záležitost je ovšem složitější... ...




Na konkurenčním serveru Živě se objevil článek Hynka Hankeho o svobodném přístupu k vědeckým informacím. Dle tohoto článku by se měly objevit jakési veřejně dostupné knihovny vědy. Celá záležitost je ovšem složitější…

Jak vyplynulo už z následující diskuse, celý problém má hned několik rovin.
– Svobodný přístup k vědeckým informacím existuje už dnes, pouze se nejedná o přístup zdarma.
– Autoři původního návrhu vycházeli z toho, že by veškeré vědecké časopisy (Nature, Science, Scientific American, New Scientist…) byly povinné zpřístupnit elektronické verze článků 6 měsíců od jejich vydání. Tím by měla být na jedné straně uznána skutečnost, že tato periodika musejí také z něčeho žít, stejně jako by byl umožněn přístup k informacím. Autoři původní petice dokonce vyzývali k bojkotu těch vědeckých časopisů, které by takto nečinily.
– Zapomíná se však na to, že i plný přístup k elektronickým verzím článků je motivací pro předplatitele vědeckých časopisů a zdrojem příjmů pro vydavatele. Například Nature umožňuje zdarma pouze přístup k abstraktům ze svých článků. Přístup k plným verzím si musíte zaplatit zvlášť a nebo být předplatiteli. Není tedy pravda, že příslušné zdarma dostupné databáze by vydavatele časopisů nepoškodily.
– Každopádně by mělo smysl soustředit na jedno místo knihovnu všeho, co jsou vydavatelé ochotni zadarmo uvolnit – například příslušné abstrakty. K hlavním přínosům by pak nepatřila ani tak finanční výhoda, ale především samotný fakt, že existuje jediné místo, kam se soustřeďují informace z určitého vědního oboru.
– Tvorba takové databáze a její správa by samozřejmě vyšla na nemalou částku. Kdo by to zaplatil? Kdo by se staral o to, aby databáze byla aktualizována? Patřilo by to k povinnostem vydavatelů časopisů? Nebo by nějaký pracovník této knihovny například stahoval z FTP serveru časopisu Vesmír veškeré texty a staral se o jejich další katalogizaci?
– Věc má samozřejmě celou řadu rovin. Z hlediska nároku veřejnosti na příslušné informace/vědecké výsledky je evidentně rozdíl, zda příslušný výzkum byl proveden za státní peníze a nebo zda je dílem komerční firmy.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.