Evoluce lidské ruky: Dát někomu pěstí

Biologie |

Ve srovnání s lidoopy máme kratší prsty a dlaň a delší, silnější a pohyblivější palec. Chtěli bychom možná věřit, že lidská ruka se vyvíjela v souvislosti s používáním nástrojů/technologiemi. Nějak to spolu asi souviselo, ale nejen to.




Evoluce ruky sice umožňuje jemnou manipulaci, třeba ovládání hudebních nástrojů nebo jehly s nití, ale za jejím vznikem stály zřejmě jiné faktory. Významnou roli hrála i selekce na schopnost prsty ruky zatnout a dát jinému člověku ránu pěstí. Alespoň profesor biologie Carrier David z University of Utah a jeho kolegové došli v článku v časopisu Journal of Experimental Biology k závěru, že mechanismem vzniku ruky byla vnitrodruhová agrese. Na tom není nic divného, stačí se podívat na šimpanze a jejich vraždy/genocidy.
Velikosti jednotlivých částí ruky jsou údajně optimalizovány tak, abychom ji mohli sevřít v pěst, někoho udeřit a přitom se sami nepoškodit – tedy zakrýt citlivé kůstky, svaly a vazy. Moci lépe někoho praštit dává samozřejmě výhodu v bezprostředním boji o život a potravu, ale přeneseně i v pohlavním výběru. Rána pěstí pochopitelně koncentruje energii na menší plochu, je účinnější než facka otevřenou dlaní. (Tedy pomiňme filmovou hlášku Vy neboxujete? Ne, my se fackujeme.) Šimpanz údajně zatnout pěst lidským způsobem nedokáže, takže by si při boxu ublížil i sám.
Když už bychom chtěli najít lidoopa, který tluče pěstí trochu lidským způsobem, bude to gorila. V její evoluci se tedy možná odehrálo něco podobného jako u člověka. Šimpanzí ruka je však proti gorilí obratnější, takže tvar lidské ruky neodpovídá selekci na zručnost. To by prý stačilo změnit palec, jeho velikost a úhel, nemusely se zkracovat ostatní prsty a dlaně.
Výsledky výzkumu jsou založeny nejen na studiu anatomie, ale i na experimentech se studenty a boxovacími pytli.
Kromě síly a zručnosti přichází podle autorů studie do úvahy ještě jedna možnost. Při vzniku bipedie se měnil tvar nohou, aby se lépe hodily pro chůzi a běh – tedy prodloužení palce a zkrácení ostatních prstů. Příslušné geny přitom jako vedlejší efekt obdobně ovlivnily i tvar horních končetin.
Zdroj: Phys.org

Poznámky:
- Snad je box starší než používání nástrojů? Proč mlátit někoho pěstí namísto klackem/sekeromlatem? Snad protože nástroj nemusím mít pohotově vždy při sobě? Nebo se pěst uplatňovala při soubojích mezi lidmi proto, že je obvykle nesmrtící? (Pěstí asi sotva někdo lovil gazely – byť prý římští gladiátoři dokázali úderem pěsti zabít býka.)
- Delší prsty a ruce šimpanzů se zase asi hodí ke škrcení. Jak vypadá souboj škrtiče a rohovníka? (Možná má šimpanz také problémy praštit pěstí do obličeje, protože není tak vzpřímený? A co gorila? Mimochodem ale uváděná analogie s gorilami úplně nesedí, tam je snad méně agrese než u šimpanzů. Nebo šimpanz a gorila v boji různě používají ruce a zuby? Že by sevřená pěst fungovala ne nutně pro boj, ale k zastrašení? Viz to, že ruku v pěst často sevřeme mimovolně…?)











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.