Student World

Hejna některých ryb jsou vytvářena pomocí zvláštního mechanismu: jedinci jsou podřízeni "shlukovacímu instinktu". Třeba sleď, který plave směrem od hejna, se v určitý okamžik musí vrátit. Pokud ale určitým směrem vypluje více ryb, než jich zůstane na místě, pravděpodobně s sebou strhnou i ostatní.
Z toho však vyplývá zajímavý jev – sledi mají tendenci shlukovat se do stále větších hejn. Čím větší je ale hejno, tím je méně pravděpodobné, že se jako celek pohne určitým směrem, tím více jsou jeho členové přitahování zpět (jakási obdoba gravitace).
Erich von Holst udělal s hejnovitými rybami (hořavkami) dosti bizarní experiment. Jedné z nich vyoperoval přední mozek, v němž se měl nacházet také sdružovací instinkt. Skutečně: Ryba nadále viděla, žrala i plavala, na první pohled nebyly na jejím chování patrné žádné odlišnosti, pouze se chovala bez závislosti na hejnu. Tito jedinci – pokud hned na začátku prostě někam neodplavali – se pak obvykle stávali vůdci hejna.

Zdroj: Marek Petrů: Kognitivní věda – úvod do problematiky, Ostravská univerzita, Ostrava 2005

Poznámky:
– Autor toto chování hejna ryb uvádí jako jeden z příkladů "společenského" chování, které se podařilo napodobit i u robotů. V případě robotů je mechanismus komplikován o způsob, kterým vznikají nová hejna – když jeden z robotů nikoho nevidí, začne vysílat signál "vůdce". Vůdce chodí vpředu, skupina za ním. Jakmile robot uvidí někoho před sebou, začne ho pokládat za vůdce. K výměně rolí dochází například tehdy, když vůdce zavede svoji skupinu do rohu, kde se musí otočit…
– Jaké jsou vůbec evoluční mechanismy vedoucí ke vzniku hejna? Respektive jaké přináší hejno tohoto typu výhodu? S obranou proti predátorům to bude dvousečné – snad trochu ano, ale větší predátory to zase bude lákat – mohou ale takhle fungovat i jiné ryby kromě těch, které filtrují vodu? Nezemřelo by pak hejno hlady?

autor Pavel Houser