Student World

Nikolai Østgaard z University of Bergen (Norsko) a jeho kolegové nyní na toto téma publikovali studii v Geophysical Research Letters.

Gama záření má při bouřce vznikat v důsledku kolize extrémně rychlých elektronů s molekulami atmosféry. Podstatou studie je, že „temný“ a klasický blesk nejsou na sobě nezávislé jevy, ale temný tomu klasickému obvykle předchází a hraje tedy nejspíš nějakou roli i při jeho vzniku. Østgaard  na základě analýzy družicových dat tvrdí, že příslušné gama záblesky jsou prakticky všudypřítomné. Před klasickým bleskem stejně tak dochází k výtrysku záření v rádiové části spektra. Výzkumníci předpokládají, že vysoce energetické elektrony, pohybující se téměř rychlostí světla, produkují při srážce s molekulami vzduchu gama záření a méně energetické elektrony – ty jsou pak odpovědné za události v rádiové části spektra. Jak to přesně souvisí se vznikem klasického blesku se ale zatím neví. Každopádně „přípravná“ fáze je velmi krátká, trvá řádově v setinách sekundy.

Mimochodem, v případě temného blesku se jedná o jev, který byl poprvé popsán až roku 1991.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Vzhledem k roli blesku v náboženství by mohlo být zajímavé dumat, zda některé události popisované v mýtech nemá na svědomí třeba i blesk temný. Není vlastně úder tvrdého gama záření nebezpečný? Povšiml by si člověk zásahu?

autor Pavel Houser