Podivné poměry pohlaví: Zabíjení novorozeňat?

Biologie |

Logika sobeckého genu dává elegantní odpověď na otázku, proč se poměr pohlaví i přes občasné výchylky má tendenci opět vyrovnat. Existují ale situace, kdy se to neděje. A s poměrem pohlaví je vůbec spojena řada nejasností.




Logika sobeckého genu dává elegantní odpověď na otázku, proč se poměr pohlaví i přes občasné výchylky má tendenci opět vyrovnat. Existují ale situace, kdy se to neděje. A s poměrem pohlaví je vůbec spojena řada nejasností.

Úplně ideální poměr mezi pohlavími neexistuje ani u člověka – chlapců se rodí o něco více (cca 106 na 100). "Standardní" výklad uvádí, že to souvisí s rozdílnou odolností obou pohlaví. Chlapci spíše umírají, poměr pohlaví se pak vyrovná kolem 30 let a ve vyšším věku už převládají ženy. Pokud se podíváme na poměr mezi plody, je převaha zárodků mužského pohlaví ještě podstatně vyšší (cca 120 na 100), sníží se však vlivem samovolných potratů, které opět postihují přednostně plody mužského pohlaví.
Proč chlapci více umírají? Standardní popis zde opět říká, že samci (respektive pohlaví s nižší mírou rodičovských investic) jsou v evoluci používáni pro experimentování, mají "menší cenu". Existuje ale i jiný výklad, striktně genetický – ten by vyvozoval, že kombinace chromozomu X a Y může být fatální, pokud je nějak "poškozen" chromozom X, respektive geny na něm. U samic savců je k dispozici pro tyto případy náhradní kopie chromozomu a příslušných genů. Důležité přitom je, že na chromozomu X se zdaleka nenacházejí jenom geny nějak vztažené k určování pohlaví; v případě poškození se může dostavit hemofilie, svalová dystrofie a další problémy. Těmito chorobami jsou muži ohroženi podstatně více než ženy.

Teď se vraťme k úvaze o poměru pohlaví. Jaroslav Petr uvádí, že za vychýlením mohl snad stát i zvyk našich předků občas usmrcovat novorozence ženského pohlaví. Tímto způsobem posléze došlo i k určité fixaci nepoměru mezi pohlavími na genetickém základě ("nevyplatí" se rodit tolik dívek, pokud se občas zabíjejí). Usmrcování novorozenců ženského pohlaví bylo běžné ve starověké i středověké Číně či u Eskymáků… Celá hypotéza ovšem působí trochu nevěrohodně. Na druhé straně pro ni svědčí fakt, že tam, kde bylo prokazatelně prováděno usmrcování dívek, je poměr ve prospěch chlapců nejvyšší už při početí (tedy bez započtení selektivních interupcí, které potom poměr narozených dětí ještě zvýší ve prospěch chlapců). Jinak řečeno: Číňanům se rodí relativně více chlapců než třeba Čechům.

Při úvahách o poměru pohlaví je třeba ještě uvážit fakt, že pohlaví dítěte statisticky závisí na sociálních postavení rodičů – u řady zvířat prokazatelně, u člověka pravděpodobně. Rodiče stojící výše ve společenské hierarchii přivedou na svět statisticky větší množství potomků mužského pohlaví. Prezidenti mají spíše syny.
Příčin tohoto jevu je několik. Mezi samci/muži je větší variabilita v počtu potomků v závislosti na společenském postavení. Pokud jsem např. pánem harému, má dcera by byla "jednou z mnoha", syn však může opět kráčet v mých stopách.
Přivést na svět potomka mužského pohlaví představuje pro matku také větší investici – a tu si ne každý může dovolit (respektive – spíše si ji mohou dovolit opět spíše postavené samice). V případě člověka jsou novorození chlapci pouze těžší, u řady zvířat se podle pohlaví dítěte výrazně liší i délka těhotenství.

Existuje však několik skutečností, které se z uvedených koncepcí poněkud vymykají.
– U ptáků mají kombinaci stejných chromozomů samci, přesto i tito více umírají.
– Někdy je výsledkem vysokého postavení naopak převaha samic v potomstvu – to platí např. pro makaky a paviány. Proč?
– U některých druhů je pohlavní nerovnováha stabilním stavem. U krahujce převládají samice, u hlubinné ryby ďasa mořského nebo u některých pavouků zase samci. Zbývá vysvětlit, co je na životě těchto druhů tak speciálního, aby to takto vychýlil poměr pohlaví.

Zdroj:
Jaroslav Petr Klonování – Hrozba, nebo naděje, Paseka, Praha, 2003, http://www.paseka.cz
a další literatura
Omlouváme se za problémy s přidáváním komentářů k článkům. Komentáře prosím zasílejte e-mailem na pavel_houser@idg.cz.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.