Různé moduly pro zpracování písma

Biologie |

Písmo je na zemi známo pouze velice krátce, těžko si tedy představit,že by v rámci biologické evoluce člověka vznikly moduly na zpracování textu. Pokud čteme či píšeme, využíváme tedy mechanismy původně vytvořené k jinému účelu. Zajím ...




Písmo je na zemi známo pouze velice krátce, těžko si tedy představit,že by v rámci biologické evoluce člověka vznikly moduly na zpracování textu. Pokud čteme či píšeme, využíváme tedy mechanismy původně vytvořené k jinému účelu. Zajímavé je, že podle charakteru písma použijeme vždy jiný modul…

Zřejmě nějakým způsobem záleží na tom, zda se jedná o písmo obrázkové nebo klasickou abecedu. Ideální je studovat tento fenomén na Japoncích, kteří používají jednak upravené čínské znakové písmo, jednak slabičnou (tedy z již fonetickou) "abecedu" kana.
Podle poškození různých částí mozku je často narušena schopnost používat jeden typ písma, zatímco schopnost pracovat s druhým typem zůstává nedotčena.
Zdá se, že při práci s "obrázkovým" písmem se aktivují ty oblasti v mozku, které slouží ke zrakovému rozlišování předmětů. Kana naproti tomu sídlí ve stejné oblasti mozku jako naše latinka.

(Zdroj: František Koukolík: Lidský mozek, Portál, Praha, 2002, http://www.portal.cz)

Z našeho hlediska by se tedy dalo říct, že znaková písma nejsou "regulérním" písmem – pod tímto úhlem pohledu je pak postupný proces fonetizace písma, probíhající v Egyptě, Mezopotámii a syrskopalestinské oblasti (Fénicie) zvlášť pozoruhodným počinem. Ostatně, zatímco řada vynálezů byla učiněna nezávisle na sobě na řadě míst, hláskové písmo bylo podle všeho vymyšleno pouze jednou.

Mimochodem: japonští studenti a obecně Američané asijského původu dosahují oproti zbytku americké populace výborných výsledků v IQ testech hodnotících prostorovou představivost. Samozřejmě je obtížné dělat nějaké jednoznačné závěry, ale mohlo by to souviset právě s tím, že tito lidé byli nuceni manipulovat s obrázkovým písmem (existuje ale jistě i řada dalších faktorů, např. motivace apod.).

Dotaz na okraj: zatímco centrum pro zpracování řeči se nachází v levé hemisféře, u tónů je tomu naopak. Jazyky ve výrazné míře tónové (např. japonština) proto údajně zatěžují mozek jiným způsobem než třeba jazyky indoevropské. Je to pravda nebo pověra? Máte nějaké informace o tom, jak závisí mozková aktivita na typu používaného jazyka?








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.