Šimpanzí obchod nepřeceňovat

Biologie |

Malpy kapucínské lze naučit, aby směňovaly potravu za žetony, ba dokonce i žetony za sex. Ve skutečnosti nicméně ani naši nejbližší příbuzní šimpanzi nemají pro obchod příliš vlohy.

Šimpanzí obchod nepřeceňovat



Viz také: Opice mění sex nejen za potravu, ale i za peníze

Jak se zdá, schopnost obchodu (okamžitá výměna mezi navzájem nepříbuznými jedinci, nikoliv drbání na zádech za budoucí oplátku) je specificky lidská vlastnost. Pokusy naučit obchodovat šimpanze narážely na řadu těžkostí.
Sarah Brosnanová při svých výzkumech zjistila, že největší komplikací je pro šimpanze kupodivu prostý barter. Pokud šimpanz X preferoval pomeranče a šimpanz Y banány, stejně je mezi sebou neměnili. K výměnám byli ochotní jen s lidmi, a to ještě nejradši měnili žetony – tedy to, co pro ně samo o sobě žádný smysl nemělo. Když už jednou měli k dispozici jídlo, prostě ho obvykle snědli.
Šimpanzi se někdy o jídlo dělí, jde však o formu „daru“. Samci dávají část masa z kořisti samicím (a opravdu samice pak preferují pářit se samci, kteří je krmili) nebo kolegům, které chtějí získat do svých aliancí. Výměny jídla ale neprobíhají. U šimpanzů se všichni živí víceméně stejně, nejsou specialisté na termity a na ovoce, kteří by nejspíš dohromady dokázali vyprodukovat více potravy.
V případě člověka specializace na získávání různých druhů potravy/různé činnosti existuje určitě dost dlouho. Významnou roli zde mohl sehrát oheň. Uvařené jídlo není třeba dlouho přežvykovat ani trávit. Vyplatí se, aby někdo (pro všechny) jídlo vařil a ostatní ho opatřovali, na což mají delší dobu. U všech studovaných lidských společností se také vyskytuje specializace na získávání různých typů potravy podle pohlaví – i když pak se o jídlo dělí vesměs rodina, nejde tedy přímo o obchod.
Na konkrétní historické okolnosti, jak vznikla specializace a barterový obchod, se názory různí. Provozovali ho třeba neandrtálci (oheň znali)? Všechny studované lidské společnosti ovšem znají obchodní výměnu i s okolními skupinami (tam, kde je to fyzicky možné). Možná se ale jedná skutečně až o znak „moderního lidského chování“, který může být mladší než 100 000 let…
Ridley právě z této situace odvozuje speciálnost lidského druhu/kultury a základ prosperity.

Zdroj: Matt Ridley: Racionální optimista, Argon a Dokořán 2013



Úvodní foto: Karora, Wikipedia, licence public domain




Související články




Komentáře

30.07.2014, 08:25

.... tnx for info....

12.11.2013, 17:48 cc

..

Jeden by řek, že co se obchodování týče na tom všichni zas o tolik lépe než ostatní šimpanzi nejsme. Např. na ženě odmítající maso mi přijde něco fundamentálně nešťastného podstatně víc než na malém množství nul ve výpisu účtu.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.