Fyzika
Oznámení ČNS: Budoucnost patří malým reaktorům
Fyzika , Neživá příroda | 04.04.2005
Podle představ vědců by malé rektory typu NEREUS mohly v budoucnu sloužit i domácnostem. Prvními zákazníky by zřejmě byli obyvatelé odlehlých ostrovů nebo nepřístupných horských oblastí, kteří doposud museli spoléhat na dieselové generátory. Malé reaktory by mohly obsahovat palivo na více než deset let nepřetržitého provozu. více
Optická luminiscence a archeologický výzkum ve tmě
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 30.03.2005
Metoda opticky stimulované luminiscence je jedním ze způsobů, kterými se určuje stáří archeologických nálezů. Neodborníka zaujme především speciální průvodní rys, který v tomto případě provází odběr vzorků: Na odkrývaný materiál nesmí při jeho vyzvednutí z geologické vrstvy dopadnout ani paprsek denního světla... více
Malá hádanka: Unese víc skupina, nebo jednotlivec?
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 28.03.2005
Nájezdní mravenci druhu Eciton burchelli často narazí na kořist, se kterou jednotlivec nepohne. Mravenci mají v zásadě dvě možnosti. Příliš těžký předmět může buď nést skupina mravenců, nebo se ho mohou pokusit naporcovat a přenášet pak jednotlivé kusy. Co je výhodnější? více
Pohyb desek na Marsu, Měsíci a Venuši
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 23.03.2005
Teorie rozpínání Země zpochybňuje existenci deskové tektoniky. Gravitační konstanta na povrchu Země není v geologickém měřítku vůbec konstantní. Všechny obloukovité struktury viditelné na povrchu Země jsou někdejší stopy dopadu planetek či komet – tedy okraji starých impaktových kráterů. Má to platit o Aleutském souostroví stejně jako o Českém masivu. více
Úspěchy antické technologie (2): Vojenství
Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 09.03.2005
Armáda odedávna upřednostňovaly fungující technologie před dokonalými teoriemi. Vojenství tak bylo jedním z faktorů, které vědu odedávna táhlo k praktickým aplikacím. Staří Řekové znali velké množství různých válečných strojů. Ktésibios sestrojil pneumatický samostříl, Archimédes vylepšil válečné stroje tím, že se mu podařilo zvětšit jejich rozměry a jejich sílu díky přidání páky. více
Úspěchy antické technologie (1): Mechanika
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 08.03.2005
Starověká věda bývá často označována za netechnologickou a nepraktickou. Není to ovšem tak docela pravda. Třeba Heróna z Alexandrie bychom mohli klidně pokládat za objevitele robotiky. Zvlášť si oblíbil různá uměle poháněná loutková divadla. Využil spojení více kladek o nestejném průměru, díky čemuž jeho postavy dokázaly měnit rychlost pohybu. Herón sestrojil několik zařízení, která využívala vodní pohon; jeho umělí ptáci nejenom mávali křídly a otvírali zobáky, ale díky současnému pohybu vzduchu píšťalou také zpívali. více
Kosmologické perličky (3): Exotická kosmická struna
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 04.03.2005
Buď před sebou máme dvě různé galaxie, které jsou shodou mnoha náhod úplně stejné, nebo jde o efekt gravitační čočky způsobený kosmickou strunou. Pokud se pozorování potvrdí, půjde asi o vůbec nejexotičtější kosmické objekty, které dosud známe. více
Kosmologické perličky (2); Antropický princip v teorii superstrun
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 02.03.2005
Obhájci antropického principu staví své argumenty na velkém množství řešení teorie strun - to jsou ony různé vesmíry. Množině možných vesmírů v teorii strun se začalo přezdívat "krajina" (anglicky landscape). více
Kosmologické perličky (1): Skrytá hmota a novinky ve studiu černých děr
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 01.03.2005
Dnes se zdá celkem jasné, že část skryté hmoty musí pocházet z velkého množství určité nové, dosud neobjevené elementární částice. Konkrétní modely v teorii superstrun i v jiných náhledech předkládají řadu kandidátů, o jakou částici jde. více
