Aspekty nespojitosti toku času při přechodu z letního času na zimní na definici rychlosti a Lorentzovy transformace v kontextu k

Fyzika |

Je skutecnosti, ze rychlost svetla je v urcitem dni a hodine v roce spatne definovatelna. Neverite? Ja jsem se presvedcil. Bylo to jisteho vikendu na konci zari. V sobotu jsem si naridil video na oblibeny nedelni porad a vysledkem by ...




Je skutecnosti, ze rychlost svetla je v urcitem dni a hodine v roce spatne definovatelna. Neverite? Ja jsem se presvedcil. Bylo to jisteho vikendu na konci zari. V sobotu jsem si naridil video na oblibeny nedelni porad a vysledkem byla jakasi ohavnost nehodna magnetickeho nosice. Pokud se domnivate, ze duvodem byla neohlasena zmena televizniho programu, mylite se.

Jak jsem se totiz pozdeji dozvedel, menil se takzvany letni
cas na zimni. Jako by nebylo dost na tom, ze si musite preridit
veskere citace casu (hodiny), ale jeste mel den 25 hodin !!!
(mimochodem zajimalo by me jak se prerizuji atomove hodiny
v CERNu). I laicky fyzik v tomto pocinani zjisti, ze se
dopoustime(te, me vynechte) trestneho cinu porusovani zakona
unicity skutecnosti. Mozna jako jediny jsem se zastavil nad
filozofickou i fyzikalni strankou tohoto ritualu nehodneho
kultury vyspele civilizace a pokusil se najit reseni, jez by
odpovidalo soucasnemu fyzikalnimu aparatu a teorii relativity,
specielne Lorentzovym transformacim.

Tedy k cemu jsem dospel: jednoduse a vystizne receno, cas je
nespojita funkce prostoru, rychlosti pohybu a starnuti. Vypada to
na prvni pohled hloupe, ale to zrejme jen proto, ze ten kdo
vymyslel a zavedl letni cas byl genius. Ale poporadku: pro
ctenare nedostatecne znale problematiky uvedu nejprve soucasny
„konfliktni“ stav:
v noci ze soboty na nedeli v 3.00 AM se dekrementuje cas o 1
hodinu zpet, tedy na 2.00 AM. Tato transformace provadena
oficielne jednou za rok ma i svou inverzni, jez pro zmenu
zkracuje 1 den v roce na 23 hodin.

Graf znazornujici nespojitost toku casu v konfliktni dny:


Predpokladejme nasledujici situaci:


Jista skupina lidi pracuje v konfliktni den (noc) ze soboty
na nedeli. Zde vsak vznika problem. Bud se dodrzi pracovni rozvrh
a potom budou nektere smeny pracovat o hodinu dele, nebo vyjde
stridani smen na druhou hodinu nocni, ktera je v tomto dni dualni
a potom nebude pracovat celou hodinu nikdo. Proto jsem vymyslel,
jak tuto nespojitost toku casu eliminovat. Ve dve hodiny v noci
se vyhlasi obdobi lineho casu, kdy jedna sekunda lineho casu bude
odpovidat dvema sekundam casu normalniho. Tato zona bude trvat
dve normalni hodiny.

Jak jiste tusite, za dve normalni hodiny uplyne pouze jedna
hodina lina a tim je po problemu. Pote se rychlost toku casu
vrati zpet na normal. Lina zona casu ma zajiste spoustu vyhod:

  • za hodinu lineho casu si stihnete namazat dvakrat vice
    sendvicu nez normalne

  • stihnete v televizi sledovat cely celovecerni(nocni) film

Na druhe strane ma vsak take nevyhody:

  • starnete dvakrat rychleji nez obvykle
  • padate dvakrat rychleji
  • lednicku vyprazdnite za polovicni cas nez obvykle
  • derivace casu podle starnuti je nespojita

Nutno podotknout ze starnuti je spojita velicina nezavisla na
case.

Velice jednoduse se nam tedy podarilo odstranit paradox
dualnosti druhe hodiny nocni. Je preci nemyslitelne, ze po
prevezeni na zachytnou stanici nebudou urednici schopni
zaznamenat, kdy ze jste jim pozvracel(a) psaci stroj. S mym novym
casem to jde. Vznika pak ale paradox dalsi. Predstavte si
hypoteticky autobus line se plazici mestem. Autobus ma predepsano
zastavovat na urcenych zastavkach podle jizdniho radu.

Predpokladame-li naivne ze tomu tak bude, potom bude v zone
lineho casu muset jezdit polovicni rychlosti (podle normalniho
casu) nez obvykle. To ale zdanlive neodpovida lorentzove
transformaci. Proto se musi do prevodu lorentzovy transformace
zavest dalsi prvek, takzvany casovy dilatator, slangove
oznacovany lenoch. Nebudu se blize vyjadrovat k upravene
lorentzove transformaci, protoze by to stejne nikdo nepochopil
(a pokud ano tak bych vypadal jak idiot), ale nastinim dalsi
problem vzniknuvsi pri teto ctyrrozmerne transformaci. Pro lepsi
a jednodussi orientaci budeme opet pouzivat nas autobus. Budeme
ho sledovat z libovolne inercialni soustavy A v linem case
a zaroven z jedne (dle noveho casu) neinercialni soustavy B,
zastavce na Hradcanech. Neinercialni je proto, ze zde dli
velmi konzervativni lide kteri nepresli na liny cas.

Nyni prijizdi autobus zleva do zastavky, je jeste asi 100 metru
daleko a vtom uderi druha hodina ranni. Cely intelektualne
zalozeny svet prechazi skokem do zony lineho casu (tento skok
odstranim ve sve dalsi uvaze pozdeji). Nyni sledujme co se deje v
jednotlivych mistech A a B. Jak vyplyva z predesleho textu, ridic
je nekonzervativni a tudiz se bude chovat tak, aby v zone lineho
casu dodrzoval predepsane casy zastavek (dle lineho casu).
Protoze je v linem case soustava A inercialni vuci autobusu,
nedojde k zadnemu rozporu. Ale co zastavka B ? Co budou rikat ti
chudaci duchodci, co se v noci vraceji z tahu, kdyz najednou
autobus 100m pred zastavkou zpomali na polovicni rychlost (dle
jejich casu)? Copak se muze autobus bez pusobeni vnejsich sil jen
tak zbrzdit? A co se stalo s energii?

Proste neni dodrzen zakon zachovani energie. Lze sice
argumentovat tim, ze autobus zacne silne vyzarovat
elektromagneticke zareni (coz by az na ozarene duchodce slo
celkem pochopit, ale pokud by bylo zareni pokrokove a pohybovalo
se rychlosti svetla v linem case, nedokazali bychom tuto
schizofrenii matematicky popsat), ale co v okamziku kdy zona
lineho casu skonci a obe skupiny A i B se zasynchronizuji ?
Vznika zde z hlediska skupiny B deficit energie, nebot autobus se
dle jejich casu zrychli. Na tomto miste si ctenar muze vybrat:

  • A) nerozumim teorii relativity
  • B) prestanu cist
  • C) musime definovat prechod na liny cas tak, aby byla spojita
    derivace casu podle starnuti.
  • D) objevili jsme perpetuum mobile
  • E) nelze pracovat s konzervativci co si pretaceji hodinky a
    tim se zjevne dopousteji trestneho cinu porusovani zakona
    unicity skutecnosti

Doufam ze si pozorny ctenar vybral C). C je spravne. Pro ostatni
odpovedi doporucuji zacit znovu od zacatku nebo bod B).

Graf znazornujici zonu lineho casu v konfliktni dny:

Jak jsem jiz predeslal, je treba jinak zavest definici
prechodu mezi casy. Prechod bude tedy vypadat tak, ze se bude
pozvolna menit doba trvani line sekundy vuci normalni. Jako
ridici velicinu prechodu doporucuji polynom vyssiho stupne, v
nejjednodussim pripade kvadraticky.



Budeme tedy zacinat od pomeru 1:1, coz zcela jiste duchodce
nepobouri, protoze neuvidi, ze ridic sice neslape na brzdu ac se
v soustave B autobus zpomaluje, ale nedojde ani k prechodnemu
jevu. Stejne tak bude vypadat zpetny prechod z lineho casu na
normalni (ted jiz zimni) cas, ale v obracenem poradi. Opet
skoncime v pomeru 1:1 a ani nas nenapadne, ze po zintegrovani
celeho useku jsme se proti logickemu starnuti posunuli o hodinu.

Horsi problem vznika na jare protoze nase autobusy nevydrzi
vysoke rychlosti, ale tento problem se muze vyresit dovozem.

P.S.

Jestli jste to nepochopili, tak ja se priznam: taky mi to neni
uplne jasne


Nasledujici navrh zcela eliminuje problematiku nespojitosti casu
jakozto i nelinearnost kalendare a jeho vyjadreni.



Tento navrh vznikl jednak diky odporu k cirkvi a
druhak z nutnosti smysluplne ukladat cas na 64 bitovych
pocitacich.

Jmenuje se BINARNI DELENI ROKU a spociva v tom, ze rok se
rozdeli vzdy na pulky. Vysledne datum bude v binarnim formatu,
coz je velmi vyhodne, protoze lze rici napr.: budu myt nadobi
pouze ve dnech, kdy je parita datumu licha. Hotovo. Mensi
nevyhoda je v tom, ze jsme vzali za zaklad kalendare rok, ktery
se rozdeli tak nesikovne, ze budete kazdy logicky „den“ vstavat
pri ruzne poloze slunce na obloze. Pro nazornost: jako „den“ jsme
zvolili 1/256 roku, coz se bude sice dobre zpracovavat v
pocitaci, ale zrejme to narusi nas denne/nocni rytmus.
Tedy opet
spatny predpoklad-proc vlastne zachovavat roky, kdyz je
vyhodnejsi zachovat den? OK, se starym kalendarem nam zbyde
spolecny den. Ale co s roky? Lze sice prohlasit za zakonny
osmibitovy rok, ale deti by rady prazdniny v lete. A je tu znovu
problem, protoze rok se nam z dnu celociselne definovat nepovede.

Nebyl bych to vsak ja, aby se nejake genialni reseni nenaslo.
Spociva v tom, ze budeme sice predpokladat osmibitovy rok, ale
zmenime ne logickou, ale fyzickou delku dne. Lehce se rekne, ale
hure udela. Pokud Vas zatim nenapadlo stejne reseni, vezte to
moje: Vsichni sednou do aut a pojedou na vychod. Tim se rotacni
pohyb Zeme rozlozi na dva: aut a masy puvodni zeme. Podle zakona
zachovani hybnosti se musi Zeme ve sve rotaci zpomalit a tim bude
i den delsi a logicky i rok bude moci mit 256 dnu. Dokonce se tim
vyresi i zpomalovani rotace Zeme, ktera by jiste pridelala radu
neprijemnosti nasim potomkum. Format bude jako usity 64-bitovym
mikroprocesorum:


typ: DOUBLE DOUBLE WORD / unsigned double long

YEAR DAY HOUR MINUTE SECOND
bity 63-25 24-17 16-13 12-6 5-0

Do budoucna pripravuji navrh zakona standardizace casu vcetne
technickych norem. Bude predlozen parlamentu k projednani
zacatkem pristiho roku. Mimo jine bude ukladat obcanovi povinnost
podilet se na regulaci rotace Zeme, prakticky tedy povolovat
pouze smer pohybu vychod+/-severojih atd.










Související články




Komentáře

30.07.2014, 22:43

.... hello!!...

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.